SLOKA 24
tasya pravayasaḥ putrā
daśa teṣāṁ tu yo ’vamaḥ
bālo nārāyaṇo nāmnā
pitroś ca dayito bhṛśam
tasya—jeho (Ajāmila); pravayasaḥ—který byl velmi starý; putrāḥ—synové; daśa—deset; teṣām—z nich všech; tu—ale; yaḥ—ten, který; avamaḥ—nejmladší; bālaḥ—dítě; nārāyaṇaḥ—Nārāyaṇa; nāmnā—jménem; pitroḥ—otci a matce; ca—a; dayitaḥ—drahý; bhṛśam—velice.
Starý Ajāmila měl deset synů, z nichž nejmladším bylo dítě jménem Nārāyaṇa. Jakožto nejmladší ze všech synů byl Nārāyaṇa svému otci a matce přirozeně velice drahý.
Slovo pravayasaḥ naznačuje, jak byl Ajāmila hříšný, protože i když mu bylo osmdesát osm let, měl ještě malé dítě. Podle zásad védské kultury má muž po dosažení padesáti let odejít z domova — nemá tam zůstávat a plodit další děti. Sex je dovolený po dobu dvaceti pěti let; od dvaceti pěti do čtyřiceti pěti nebo nanejvýš padesáti let. Potom se má člověk vzdát sexuálního návyku, odejít z domova jako vānaprastha a poté řádně přijmout sannyās. Ajāmila však kvůli stykům s prostitutkou pozbyl veškeré bráhmanské kultury a stal se velkým hříšníkem, dokonce i v takzvaném životě hospodáře.