SLOKA 30
niśamya mriyamāṇasya
mukhato hari-kīrtanam
bhartur nāma mahārāja
pārṣadāḥ sahasāpatan
niśamya—když slyšeli; mriyamāṇasya—umírajícího člověka; mukhataḥ—z úst; hari-kīrtanam—pronášení svatého jména Nejvyšší Osobnosti Božství; bhartuḥ nāma—svaté jméno jejich Pána; mahā-rāja—ó králi; pārṣadāḥ—společníci Viṣṇua; sahasā—okamžitě; āpatan—přišli.
Můj milý králi, jakmile Viṣṇudūtové, služebníci Viṣṇua, uslyšeli umírajícího Ajāmila volat svaté jméno jejich Pána — pronášené bez přestupků, protože Ajāmila volal v naprosté úzkosti — ihned byli u něho.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává: hari-kīrtanaṁ niśamyāpatan, katham-bhūtasya bhartur nāma bruvataḥ — služebníci Pána Viṣṇua přišli, protože Ajāmila pronášel svaté jméno Nārāyaṇa. Nebrali v úvahu, proč to dělal. Ajāmila ve skutečnosti při volání jména Nārāyaṇa myslel na svého syna, ale protože ho služebníci Pána Viṣṇua, Viṣṇudūtové, slyšeli opakovat Pánovo jméno, ihned ho přišli ochránit. Hari-kīrtan je ve skutečnosti určen pro oslavování svatého jména, podoby, zábav a vlastností Pána. Ajāmila ovšem neoslavoval Pánovu podobu, vlastnosti či příslušenství; pouze pronášel svaté jméno. I to však stačilo, aby se očistil od všech hříšných činností. Jakmile Viṣṇudūtové uslyšeli volání jména svého Pána, okamžitě přišli. Śrīla Vijayadhvaja Tīrtha v této souvislosti poznamenává: anena putra-sneham antareṇa prācīnādṛṣṭa-balād udbhūtayā bhaktyā bhagavan-nāma-saṅkīrtanaṁ kṛtam iti jñāyate. “Ajāmila opakoval jméno Nārāyaṇa vlivem nesmírné připoutanosti ke svému synovi. Díky své příznivé minulosti, kdy vykonával oddanou službu Nārāyaṇovi, však přesto pronášel svaté jméno, zjevně v postoji dokonalé oddané služby a bez přestupků.”