SLOKA 42
sūryo ’gniḥ khaṁ marud devaḥ
somaḥ sandhyāhanī diśaḥ
kaṁ kuḥ svayaṁ dharma iti
hy ete daihyasya sākṣiṇaḥ
sūryaḥ—bůh Slunce; agniḥ—oheň; kham—nebe; marut—vzduch; devaḥ—polobozi; somaḥ—měsíc; sandhyā—večer; ahanī—den a noc; diśaḥ—strany; kam—voda; kuḥ—země; svayam—osobně; dharmaḥ—Yamarāja či Nadduše; iti—takto; hi—vskutku; ete—všichni tito; daihyasya — živé bytosti vtělené do hmotných prvků; sākṣiṇaḥ—svědkové.
Slunce, oheň, nebe, vzduch, polobozi, měsíc, večer, den, noc, světové strany, voda, země a Samotná Nadduše jsou svědky činností živé bytosti.
Členové některých náboženských sekt, zvláště křesťané, nevěří v reakce karmy. Jednou jsme diskutovali s učeným křesťanským profesorem, který argumentoval: “Lidé jsou obvykle potrestáni po vyslechnutí svědků jejich zločinů, ale kde jsou svědkové, kteří by se přičinili o to, aby živá bytost trpěla reakcemi za svou minulou karmu?” Takovému člověku zde odpovídají Yamadūtové. Podmíněná duše si myslí, že jedná potají a že její hříšné činnosti nikdo nevidí, ale z śāster vyplývá, že existuje mnoho svědků, k nimž patří slunce, oheň, nebe, vzduch, měsíc, polobozi, večer, den, noc, světové strany, voda, země a Samotná Nadduše, která sídlí společně s individuální duší v srdci. Kde je jaký nedostatek svědků? Existují svědkové i Nejvyšší Pán, a mnoho živých bytostí je proto posíláno na vyšší nebo nižší planetární soustavy, včetně pekelných planet. Nedochází k žádným nedopatřením, neboť vše je dokonale řízeno správou Nejvyššího Boha (svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca). O svědcích uvedených v tomto verši se zmiňují i jiná védská písma:
āditya-candrāv anilo 'nalaś ca
dyaur bhūmir āpo hṛdayaṁ yamaś ca
ahaś ca rātriś ca ubhe ca sandhye
dharmo 'pi jānāti narasya vṛttam