SLOKA 46
yatheha deva-pravarās
trai-vidhyam upalabhyate
bhūteṣu guṇa-vaicitryāt
tathānyatrānumīyate
yathā—stejně jako; iha—v tomto životě; deva-pravarāḥ—ó nejlepší z polobohů; trai-vidhyam—tři druhy charakteristik; upalabhyate—jsou získány; bhūteṣu—mezi všemi živými bytostmi; guṇa-vaicitryāt—kvůli rozmanitosti znečištění třemi kvalitami přírody; tathā—podobně; anyatra—na jiných místech; anumīyate—je vyvozené.
Ó nejlepší z polobohů, vidíme tři různé druhy života, jež jsou výsledkem znečištění třemi kvalitami přírody. Živé bytosti jsou proto označovány za klidné, neklidné a hloupé; za šťastné, nešťastné a něco mezi tím, nebo za zbožné, bezbožné a napůl zbožné. Z toho můžeme vyvodit, že v příštím životě budou tyto tři druhy hmotné přírody působit podobně.
Akce a reakce tří kvalit hmotné přírody můžeme vidět v současném životě. Někteří lidé jsou například velice šťastní, jiní jsou nanejvýš nešťastní a další prožívají smíšené štěstí a neštěstí. To je výsledek jejich minulých styků s kvalitami hmotné přírody — dobrem, vášní a nevědomostí. Jelikož tyto rozmanitosti vidíme v současném životě, můžeme předpokládat, že živé bytosti budou podle svých styků s různými kvalitami hmotné přírody šťastné, nešťastné nebo něco mezi tím i ve svých příštích životech. Nejlépe je tedy se od tří kvalit hmotné přírody odpoutat a být vždy transcendentální vůči jejich znečištění. To je možné jedině tehdy, když se člověk plně zaměstná oddanou službou Pánu. Kṛṣṇa potvrzuje v Bhagavad-gītě (14.26):
māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností se neodchýlí, ten ihned transcenduje kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” Dokud člověk není plně pohroužený do služby Pánu, podléhá znečištění třemi kvalitami hmotné přírody, a proto musí trpět neštěstím nebo smíšeným štěstím a neštěstím.