SLOKA 53
na hi kaścit kṣaṇam api
jātu tiṣṭhaty akarma-kṛt
kāryate hy avaśaḥ karma
guṇaiḥ svābhāvikair balāt
na—ne; hi—vskutku; kaścit—kdokoliv; kṣaṇam api—ani na okamžik; jātu—kdykoliv; tiṣṭhati—zůstává; akarma-kṛt—bez činnosti; kāryate—je nucen konat; hi—vskutku; avaśaḥ—automaticky; karma—plodonosné činnosti; guṇaiḥ—třemi kvalitami hmotné přírody; svābhāvikaiḥ—které jsou výtvorem jeho sklonů v předchozích životech; balāt—silou.
Ani jediná živá bytost nemůže byť jen na okamžik zůstat nečinná. Každý musí jednat podle svého přirozeného sklonu, který odpovídá třem kvalitám hmotné přírody, neboť ten ho nutí počínat si příslušným způsobem.
Svābhāvika, přirozený sklon živé bytosti, je nejdůležitějším faktorem jednání. Přirozeným sklonem každého je sloužit, neboť každý je věčným služebníkem Boha. Živá bytost chce sloužit, ale jelikož zapomněla na svůj vztah s Nejvyšším Pánem, slouží pod vlivem kvalit hmotné přírody a vytváří si různé formy služby, jako je socialismus, humanitarismus a altruismus. Člověk by však měl být osvícen obsahem Bhagavad-gīty a přijmout pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství vzdát se všech přirozených sklonů k hmotné službě pod různými jmény a začít sloužit Pánu. Naším původním sklonem je jednat ve vědomí Kṛṣṇy, jelikož naše skutečná povaha je duchovní. Povinností lidské bytosti je pochopit, že jelikož je svou podstatou duchovní, musí se držet duchovního sklonu a nenechat se unášet hmotnými. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura proto zpíval:
(miche) māyāra vaśe,
yāccha bhese',
khāccha hābuḍubu, bhāi
“Moji milí bratři, jste unášeni vlnami hmotné energie a trpíte v mnoha nešťastných podmínkách. Někdy se topíte a jindy s vámi tyto vlny hmotné přírody zmítají jako s plavcem, který bojuje o život v oceánu.” Bhaktivinoda Ṭhākura potvrdil, že když živá bytost dospěje k pochopení, že je věčně služebníkem Boha, Kṛṣṇy (kṛṣṇa-dāsa), může tuto tendenci být bičována vlnami māyi změnit ve svou původní, přirozenou tendenci, která je duchovní.
(jīva) kṛṣṇa-dāsa,
ei viśvāsa,
karle ta' āra duḥkha nāi
Když namísto sloužení māyi pod různými jmény člověk zaměří svůj služebnický postoj na Nejvyššího Pána, je v bezpečí a zbaví se všech potíží. Jestliže se díky pochopení dokonalého poznání, které dává Samotný Kṛṣṇa ve védské literatuře, živá bytost v lidské podobě vrátí ke své původní, přirozené tendenci, pak je její život úspěšný.