SLOKA 32
jātasya mṛtyur dhruva eva sarvataḥ
pratikriyā yasya na ceha kḷptā
loko yaśaś cātha tato yadi hy amuṁ
ko nāma mṛtyuṁ na vṛṇīta yuktam
jātasya—toho, kdo se narodil (všech živých bytostí); mṛtyuḥ—smrt; dhruvaḥ—nevyhnutelná; eva—vskutku; sarvataḥ—všude ve vesmíru; pratikriyā—prostředek působící proti; yasya—čeho; na—ne; ca—také; iha—v tomto hmotném světě; kḷptā—vynalezený; lokaḥ—přemístění na vyšší planety; yaśaḥ—pověst a sláva; ca—a; atha—potom; tataḥ—z toho; yadi—jestliže; hi—vskutku; amum—tu; kaḥ—kdo; nāma—vskutku; mṛtyum—smrt; na—ne; vṛṇīta—přijal by; yuktam—vhodnou.
Vṛtrāsura řekl: Všechny živé bytosti, které se narodily v tomto hmotném světě, musí zemřít. Nikdo zde ještě nenašel žádné prostředky, jak se zachránit před smrtí. Dokonce ani Prozřetelnost neposkytla nic, pomocí čehož by jí bylo možné uniknout. Smrt je nevyhnutelná. Je-li však možné vhodnou smrtí dosáhnout přemístění na vyšší planetární soustavy a být zde za ni navždy oslavován, kdo by takovou slavnou smrt nepřijal?
Může-li se člověk svou smrtí přemístit na vyšší planetární soustavy a být po ní navěky oslavován, kdo by byl tak hloupý, aby takovou slavnou smrt odmítl? Podobnou radu dal také Kṛṣṇa Arjunovi. Pán řekl: “Můj milý Arjuno, nevzdávej se boje. Pokud v něm dosáhneš vítězství, budeš se těšit království, a i když zemřeš, budeš povýšen na nebeské planety.” Každý by měl být připraven zemřít při vykonávání slavných činů. Slavná osoba nemá umírat jako kočky a psi.