SLOKA 1
śrī-ṛṣir uvāca
evaṁ jihāsur nṛpa deham ājau
mṛtyuṁ varaṁ vijayān manyamānaḥ
śūlaṁ pragṛhyābhyapatat surendraṁ
yathā mahā-puruṣaṁ kaiṭabho ’psu
śrī-ṛṣiḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam—takto; jihāsuḥ — velice dychtivý se vzdát; nṛpa—ó králi Parīkṣite; deham—těla; ājau—v bitvě; mṛtyum—smrt; varam—lepší; vijayāt—než vítězství; manyamānaḥ—myslel si; śūlam—trojzubec; pragṛhya—vzal; abhyapatat—napadl; sura-indram—nebeského krále Indru; yathā—jako; mahā-puruṣam—Nejvyšší Osobnost Božství; kaiṭabhaḥ—démon Kaiṭabha; apsu—když byl celý vesmír zaplavený vodou.
Śukadeva Gosvāmī řekl: Vṛtrāsura se chtěl vzdát svého těla a považoval smrt v boji za lepší než vítězství. Plný elánu uchopil svůj trojzubec, ó králi Parīkṣite, a vší silou napadl Pána Indru, nebeského krále, tak jako Kaiṭabha mocně napadl Nejvyšší Osobnost Božství, když byl vesmír zaplavený vodou.
Přestože Vṛtrāsura opakovaně pobízel Indru, aby ho svým bleskem zabil, král Indra byl nešťastný, že musí zabít takového velkého oddaného, a nechtěl blesk vyslat. Vṛtrāsura byl zklamaný, že král Indra i přes jeho povzbuzování váhá, a energicky se ujal iniciativy tím, že na Indru vrhl svůj trojzubec. Vṛtrāsura ani v nejmenším netoužil po vítězství; chtěl být zabit, aby se mohl ihned vrátit domů, zpátky k Bohu. Jak potvrzuje Bhagavad-gītā (4.9): tyaktvā dehaṁ punar janma naiti — oddaný se po opuštění těla okamžitě vrací k Pánu Kṛṣṇovi a již nikdy se nevrátí sem a nepřijme další tělo. To si Vṛtrāsura přál.