SLOKA 27-29
mahā-prāṇo mahā-vīryo
mahā-sarpa iva dvipam
kṛtvādharāṁ hanuṁ bhūmau
daityo divy uttarāṁ hanum
nabho-gambhīra-vaktreṇa
leliholbaṇa-jihvayā
daṁṣṭrābhiḥ kāla-kalpābhir
grasann iva jagat-trayam
atimātra-mahā-kāya
ākṣipaṁs tarasā girīn
giri-rāṭ pāda-cārīva
padbhyāṁ nirjarayan mahīm
jagrāsa sa samāsādya
vajriṇaṁ saha-vāhanam
mahā-prāṇaḥ—oplývající velkou tělesnou silou; mahā-vīryaḥ—projevující neobyčejnou moc; mahā-sarpaḥ—největší had; iva—jako; dvipam—slona; kṛtvā—když dal; adharām—dolní; hanum—čelist; bhūmau — na zem; daityaḥ—démon; divi—na nebe; uttarām hanum—horní čelist; nabhaḥ—jako nebe; gambhīra—hlubokými; vaktreṇa—s ústy; leliha — jako had; ulbaṇa—hrůzostrašným; jihvayā—s jazykem; daṁṣṭrābhiḥ—se zuby; kāla-kalpābhiḥ—přesně jako časový faktor či smrt; grasan—pohlcující; iva—jako kdyby; jagat-trayam—tři světy; ati-mātra—velmi vysoké; mahā-kāyaḥ—jehož velké tělo; ākṣipan—otřásající; tarasā—velkou silou; girīn—hory; giri-rāṭ—Himaláje; pāda-cārī—pohybující se po nohou; iva—jako kdyby; padbhyām—svýma nohama; nirjarayan—drtící; mahīm—zemský povrch; jagrāsa—spolkl; saḥ—on; samāsādya—když k němu dospěl; vajriṇam—Indru, který svírá blesk; saha-vāhanam — s jeho přepravcem, slonem.
Vṛtrāsura byl nesmírně silný a mocný. Svou dolní čelist položil na zem a horní se dotýkal oblohy. Jeho ústa tak byla hluboká jako samo nebe a jeho jazyk připomínal velkého hada. Se svými hrůzostrašnými, smrti podobnými zuby vypadal, jako by chtěl pohltit celý vesmír. Velký démon Vṛtrāsura, který přijal obří tělo, otřásal dokonce i horami a nohama začal drtit zemský povrch, jako kdyby byl Himalájemi procházejícími krajinou. Předstoupil před Indru a spolkl ho i s jeho přepravcem Airāvatou tak, jak by velká krajta spolkla slona.