SLOKA 12-13
tāṁ dadarśānudhāvantīṁ
cāṇḍālīm iva rūpiṇīm
jarayā vepamānāṅgīṁ
yakṣma-grastām asṛk-paṭām
vikīrya palitān keśāṁs
tiṣṭha tiṣṭheti bhāṣiṇīm
mīna-gandhy-asu-gandhena
kurvatīṁ mārga-dūṣaṇam
tām—hříšnou reakci; dadarśa—viděl; anudhāvantīm—pronásledující; cāṇḍālīm—žena z nejnižší třídy; iva—jako; rūpiṇīm—přijímající podobu; jarayā—kvůli stáří; vepamāna-aṅgīm—jejíž údy se třásly; yakṣma-grastām—nakažená tuberkulózou; asṛk-paṭām—jejíž šaty byly potřísněné krví; vikīrya—rozcuchané; palitān—prošedivělé; keśān—vlasy; tiṣṭha tiṣṭha—počkej, počkej; iti—takto; bhāṣiṇīm—volající; mīna-gandhi—rybí zápach; asu—jejíž dech; gandhena—nepříjemným zápachem; kurvatīm—způsobující; mārga-dūṣaṇam—znečištění celé ulice.
Indra viděl, jak ho pronásleduje zosobněná hříšná reakce v podobě ženy z nejnižší třídy, třídy caṇḍālů. Vypadala velmi staře. Všechny její údy se třásly, a jelikož byla postižená tuberkulózou, měla tělo a šaty potřísněné krví. Z úst jí vycházel nesnesitelný rybí zápach, který zamořoval celou ulici. Volala na Indru: “Počkej, počkej!”
Člověk postižený tuberkulózou často zvrací krev a má potom zakrvácené šaty.