SLOKA 15
sa āvasat puṣkara-nāla-tantūn
alabdha-bhogo yad ihāgni-dūtaḥ
varṣāṇi sāhasram alakṣito ’ntaḥ
sañcintayan brahma-vadhād vimokṣam
saḥ—on (Indra); āvasat—žil; puṣkara-nāla-tantūn—v síti vláken lotosového stonku; alabdha-bhogaḥ—aniž by se mu dostávalo jakéhokoliv hmotného pohodlí (prakticky hladověl po všech hmotných potřebách); yat—co; iha—zde; agni-dūtaḥ—bůh ohně jakožto posel; varṣāṇi—nebeských let; sāhasram—tisíc; alakṣitaḥ—neviditelný; antaḥ—v srdci; sañcintayan—neustále myslící na; brahma-vadhāt—od zabití brāhmaṇy; vimokṣam—osvobození.
Král Indra neustále myslel na to, jak by se mohl zbavit hříšné reakce za zabití brāhmaṇy. Žil tisíc let v jezeře, v jemných vláknech stonku lotosového květu, pro všechny neviditelný. Bůh ohně, který mu obvykle nosil jeho podíl ze všech yajñí, se bál vstoupit do vody, takže Indra prakticky hladověl.