No edit permissions for Čeština
SLOKA 47
tasyās tadākarṇya bhṛśāturaṁ svaraṁ
ghnantyāḥ karābhyām ura uccakair api
praviśya rājñī tvarayātmajāntikaṁ
dadarśa bālaṁ sahasā mṛtaṁ sutam
tasyāḥ—její (služebné); tadā—tehdy; ākarṇya—když slyšela; bhṛśa-āturam—plný lítosti a vzrušený; svaram—hlas; ghnantyāḥ—bijící; karābhyām—rukama; uraḥ—hruď; uccakaiḥ—hlasitě; api—také; praviśya—vstoupila; rājñī—královna; tvarayā—spěšně; ātmaja-antikam—poblíž svého syna; dadarśa—viděla; bālam—dítě; sahasā—náhle; mṛtam — mrtvý; sutam—syn.
Služebná se v nesmírném vzrušení bila oběma rukama do prsou a vykřikovala slova plná lítosti. Královna slyšela její pronikavý hlas, okamžitě tam přišla, a když přistoupila ke svému synovi, uviděla, že náhle zemřel.