SLOKA 50-51
śrutvā mṛtaṁ putram alakṣitāntakaṁ
vinaṣṭa-dṛṣṭiḥ prapatan skhalan pathi
snehānubandhaidhitayā śucā bhṛśaṁ
vimūrcchito ’nuprakṛtir dvijair vṛtaḥ
papāta bālasya sa pāda-mūle
mṛtasya visrasta-śiroruhāmbaraḥ
dīrghaṁ śvasan bāṣpa-kaloparodhato
niruddha-kaṇṭho na śaśāka bhāṣitum
śrutvā—když slyšel; mṛtam—mrtvý; putram—syn; alakṣita-antakam—příčina smrti neznámá; vinaṣṭa-dṛṣṭiḥ—neschopný zřetelně vidět; prapatan—neustále padal; skhalan—smekal se; pathi—na cestě; sneha-anubandha—kvůli citovému poutu; edhitayā—sílícím; śucā—nářkem; bhṛśam—velice; vimūrcchitaḥ—ztratil vědomí; anuprakṛtiḥ—následovaný ministry a dalšími úředníky; dvijaiḥ—učenými brāhmaṇy; vṛtaḥ — obklopený; papāta—padl; bālasya—chlapce; saḥ—on (král); pāda-mūle—u nohou; mṛtasya—mrtvého těla; visrasta—rozhozené; śiroruha—vlasy; ambaraḥ—a šaty; dīrgham—dlouze; śvasan—dýchající; bāṣpa-kalā-uparodhataḥ—jelikož plakal a měl oči plné slz; niruddha-kaṇṭhaḥ—se zalknutým hlasem; na—ne; śaśāka—mohl; bhāṣitum—mluvit.
Když král Citraketu slyšel, že jeho syn z neznámých důvodů zemřel, téměř oslepl. Jelikož ho měl velice rád, jeho nářek sílil jako planoucí oheň, a cestou ke svému mrtvému dítěti každou chvíli uklouzl a spadl na zem. Když v přítomnosti svých ministrů, dalších úředníků a učených brāhmaṇů přistoupil k nohám dítěte, omdlel a jeho vlasy a šaty se rozlétly. Poté, co znovu nabyl vědomí, ztěžka dýchal, oči měl plné slz a nemohl mluvit.