SLOKA 4
yathā dhānāsu vai dhānā
bhavanti na bhavanti ca
evaṁ bhūtāni bhūteṣu
coditānīśa-māyayā
yathā—stejně jako; dhānāsu—semeny rýže; vai—vskutku; dhānāḥ—zrna; bhavanti—jsou vytvořená; na—ne; bhavanti—jsou vytvořené; ca—také; evam—takto; bhūtāni—živé bytosti; bhūteṣu—v jiných živých bytostech; coditāni—hnané; īśa-māyayā—energií či silou Nejvyšší Osobnosti Božství.
Když jsou semena zaseta do země, někdy z nich vyrostou rostliny a jindy ne. Někdy půda není úrodná a setba je nevýnosná. Stejně tak potenciální otec někdy může na popud energie Nejvyššího Pána zplodit dítě a jindy k početí nedojde. Člověk by proto neměl naříkat kvůli umělému rodičovskému vztahu, který z konečného hlediska ovládá Nejvyšší Pán.
Mahārājovi Citraketuovi ve skutečnosti nebylo dáno mít syna. I když se tedy oženil se stovkami a tisíci žen, ukázalo se, že všechny byly neplodné, a nemohl zplodit ani jedno dítě. Když krále přišel navštívit velký mudrc Aṅgirā Ṛṣi, král ho požádal, aby mu umožnil mít alespoň jednoho syna. Díky požehnání Aṅgiry Ṛṣiho dítě milostí māyi přišlo, ale ne nadlouho. Aṅgirā Ṛṣi proto králi hned na začátku řekl, že zplodí dítě, které bude příčinou radosti a žalu.
To, že král Citraketu nebude mít dítě, bylo dáno prozřetelností, vůlí Nejvyššího. Vůle Nejvyššího Pána způsobuje, že neplodný člověk nemůže zplodit dítě, stejně jako z neplodného zrna nemůže vzejít více zrn. Někdy se dítě narodí dokonce i impotentnímu otci a neplodné matce a jindy potentní otec a plodná matka zůstanou bez dětí. Někdy se dítě narodí i navzdory použití antikoncepčních prostředků, a rodiče ho proto zabijí v matčině lůně. V tomto věku se zabíjení dětí v lůně matky stalo běžnou záležitostí. Proč? Proč nefungují antikoncepční metody? Proč někdy dojde k početí a otec s matkou musí zabít dítě v lůně? Musíme dojít k závěru, že naše plány založené na takzvaném vědeckém poznání nemohou rozhodnout o tom, co se stane; ve skutečnosti to závisí na svrchované vůli. Svrchovaná vůle způsobuje, že se nacházíme v určitých podmínkách—žijeme v určité rodině a společenství a máme určitou osobnost. To vše jsou opatření Nejvyššího Pána odpovídající tomu, po čem pod vlivem māyi, iluze, toužíme. V duchovním životě proto člověk nemá toužit po ničem, neboť vše závisí na Nejvyšší Osobnosti Božství. Jak uvádí Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11):
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
“Oddaný má vykonávat transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi s příznivým postojem a bez touhy po hmotném prospěchu či zisku z plodonosných činností nebo filozofické spekulace. To se nazývá čistá oddaná služba.” Člověk má jednat, jen aby rozvinul vědomí Kṛṣṇy. Ve všem ostatním má plně záviset na Nejvyšší Osobě. Neměli bychom si vytvářet plány, které nám nakonec přinesou zklamání.