SLOKA 46
viditam ananta samastaṁ
tava jagad-ātmano janair ihācaritam
vijñāpyaṁ parama-guroḥ
kiyad iva savitur iva khadyotaiḥ
viditam—dobře známé; ananta—ó Neomezený; samastam—vše; tava—Tobě; jagat-ātmanaḥ—který jsi Nadduší všech živých bytostí; janaiḥ—lidmi všeobecně či všemi živými bytostmi; iha—v tomto hmotném světě; ācaritam—vykonané; vijñāpyam—být poučený; parama-guroḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství, nejvyššímu mistrovi; kiyat—nakolik; iva—jistě; savituḥ—slunci; iva—jako; khadyotaiḥ—světluškami.
Ó neomezený Nejvyšší Pane, Osobnosti Božství, jelikož jsi Nadduše, je Ti dobře známé vše, co dělá každá živá bytost v tomto hmotném světě. V přítomnosti slunce neexistuje nic, co by mohla světluška vyjevit svým světlem. Stejně tak proto, že Ty víš vše, v Tvé přítomnosti neexistuje nic, co bych já mohl uvést ve známost.