SLOKA 23
tathāpi tac-chakti-visarga eṣāṁ
sukhāya duḥkhāya hitāhitāya
bandhāya mokṣāya ca mṛtyu-janmanoḥ
śarīriṇāṁ saṁsṛtaye ’vakalpate
tathāpi—přesto; tat-śakti—Pánovy energie; visargaḥ—stvoření; eṣām—těchto (podmíněných duší); sukhāya—pro štěstí; duḥkhāya—pro neštěstí; hita-ahitāya—pro zisk a ztrátu; bandhāya—pro otroctví; mokṣāya—pro osvobození; ca—také; mṛtyu—smrti; janmanoḥ—a zrození; śarīriṇām—všech těch, kdo přijali hmotná těla; saṁsṛtaye—pro opakování; avakalpate—jedná.
Přestože Nejvyšší Pán není připoutaný k našemu štěstí a neštěstí, jež odpovídá karmě, a přestože nikdo není Jeho nepřítel či oblíbenec, prostřednictvím Své hmotné energie vytváří zbožné a bezbožné činnosti. Tak tvoří štěstí a neštěstí, příznivý a nepříznivý osud, otroctví a osvobození a také zrození a smrt, aby zajistil pokračování materialistického způsobu života.
I když je Nejvyšší Pán konečným konatelem všeho, ve Své původní transcendentální existenci není zodpovědný za štěstí a neštěstí či otroctví a osvobození podmíněných duší. To jsou výsledky plodonosných činností živých bytostí v tomto hmotném světě. Jeden člověk je na nařízení soudce propuštěn z vězení a druhý uvězněn, ale soudce za to nenese zodpovědnost, neboť neštěstí a štěstí těchto lidí je výsledkem jejich vlastních činností. I když je vláda z konečného hlediska svrchovanou autoritou, výkon spravedlnosti je v pravomoci jejích příslušných institucí a vláda samotná nezodpovídá za jednotlivé rozsudky; staví se tedy ke všem občanům stejně. Také Nejvyšší Pán je neutrální, ale pro udržování zákona a řádu má Jeho svrchovaná vláda různá oddělení, která dohlížejí na činnosti živých bytostí. Dalším příkladem uváděným v této souvislosti je, že lilie se otevírají či zavírají vlivem slunečního svitu, a čmeláci si proto užívají nebo trpí, ale sluneční svit a planeta Slunce nenesou za štěstí a neštěstí čmeláků zodpovědnost.