SLOKA 15
patitaḥ skhalito bhagnaḥ
sandaṣṭas tapta āhataḥ
harir ity avaśenāha
pumān nārhati yātanāḥ
patitaḥ—který spadl; skhalitaḥ—uklouzl; bhagnaḥ—zlámal si kosti; sandaṣṭaḥ—uštknutý; taptaḥ—stižený vysokou horečkou nebo jinými bolestmi; āhataḥ—zraněný; hariḥ—Pán Kṛṣṇa; iti—takto; avaśena — shodou okolností; āha—vysloví; pumān—člověk; na—ne; arhati—zaslouží si; yātanāḥ—pekelné podmínky.
Jestliže člověk vysloví svaté jméno Hariho a poté zemře následkem nějaké nehody — například spadne ze střechy, uklouzne na cestě a zláme si kosti, uštkne ho had, dostane bolesti a vysokou horečku nebo je zraněn nějakou zbraní — je okamžitě osvobozen od trestu v pekelných podmínkách, i když je hříšný.
Jak uvádí Bhagavad-gītā (8.6):
yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ
tyajaty ante kalevaram
taṁ tam evaiti kaunteya
sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ
“Každý dospěje právě do toho stavu bytí, na který vzpomíná, když opouští své tělo.” Ten, kdo je zvyklý zpívat Hare Kṛṣṇa mantru, bude přirozeně zpívat Hare Kṛṣṇa také tehdy, když ho potká nějaká nehoda. I když na to však někdo není zvyklý, vysloví-li nějakým způsobem svaté jméno Pána (Hare Kṛṣṇa) při smrtelné nehodě, zachrání se od pekelného života po smrti.