SLOKA 16
gurūṇāṁ ca laghūnāṁ ca
gurūṇi ca laghūni ca
prāyaścittāni pāpānāṁ
jñātvoktāni maharṣibhiḥ
gurūṇām—těžké; ca—a; laghūnām—lehké; ca—také; gurūṇi—těžké; ca—a; laghūni—lehké; ca—také; prāyaścittāni—procesy odčinění; pāpānām—hříšných činností; jñātvā—s dokonalým poznáním; uktāni—byly předepsány; mahā-ṛṣibhiḥ—velkými mudrci.
Autority, jimiž jsou učenci a mudrci, po pečlivém studiu zjistily, že nejtěžší hříchy si je třeba odpykat těžkými procesy a lehčí hříchy lehčími procesy odčinění. Zpívání Hare Kṛṣṇa mantry však ničí následky všech hříšných činností bez ohledu na to, zda jsou těžké nebo lehké.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti vypráví příběh o tom, jak byl Sāmba zachráněn před trestem Kuruovců. Sāmba se zamiloval do Duryodhanovy dcery, a jelikož podle kšatrijského zvyku nemůže nikdo získat dceru kṣatriyi, dokud neprokáže svou rytířskou odvahu, Sāmba ji unesl. Kuruovci ho kvůli tomu zajali. Pán Balarāma ho později přišel zachránit a nastal spor ohledně Sāmbova propuštění. Když tento spor nebyl vyřešen, Balarāma ukázal Svou sílu takovým způsobem, že se celý Hastināpur třásl a byl málem zničen jako při velkém zemětřesení. Poté bylo vše urovnáno a Sāmba se s Duryodhanovou dcerou oženil. Z toho plyne, že se máme odevzdat Kṛṣṇa-Balarāmovi, Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jehož ochranná moc je tak velká, že se jí nic v hmotném světě nevyrovná. Budeme-li zpívat jména Hariho, Kṛṣṇy, Balarāma nebo Nārāyaṇa, reakce za naše hříchy, ať už jsou jakkoliv těžké, budou okamžitě překonány.