SLOKA 5-6
yasyāṅke śira ādhāya
lokaḥ svapiti nirvṛtaḥ
svayaṁ dharmam adharmaṁ vā
na hi veda yathā paśuḥ
sa kathaṁ nyarpitātmānaṁ
kṛta-maitram acetanam
visrambhaṇīyo bhūtānāṁ
saghṛṇo dogdhum arhati
yasya—jehož; aṅke—na klín; śiraḥ—hlavu; ādhāya—dává; lokaḥ — veřejnost; svapiti—spí; nirvṛtaḥ—v míru; svayam—osobně; dharmam — náboženské zásady nebo cíl života; adharmam—principy bezbožnosti; vā—nebo; na—ne; hi—vskutku; veda—zná; yathā—přesně jako; paśuḥ — zvíře; saḥ—taková osoba; katham—jak; nyarpita-ātmānam—živé bytosti, která se plně odevzdala; kṛta-maitram—s vírou a přátelstvím; acetanam—s nevyvinutým vědomím, hloupé; visrambhaṇīyaḥ—zasluhující si být objektem víry; bhūtānām—živých bytostí; sa-ghṛṇaḥ—kdo cítí se všemi lidmi a přeje jim dobro; dogdhum—působit bolest; arhati—je schopen.
Lidé obecně nejsou příliš pokročilí v poznání, na jehož základě by dokázali rozlišovat mezi náboženstvím a bezbožností. Nevinný, nevzdělaný člověk je jako nevědomé zvíře, které pokojně spí s hlavou na klíně svého pána a pevně věří v jeho ochranu. Je-li vůdce skutečně laskavý a zaslouží si, aby mu živé bytosti věřily, jak může potrestat nebo zabít hloupého člověka, který se mu s vírou a přátelskými úmysly plně odevzdal?
Sanskrtské slovo viśvasta-ghāta označuje toho, kdo zklame či vyvolá ztrátu důvěry. Obyčejní lidé by se měli díky ochraně vlády vždy cítit v bezpečí. Jak politováníhodná je proto vláda, která zklame jejich důvěru a z politických důvodů přivede občany do nesnází! V době dělení Indie jsme viděli, jak machinace politiků znenadání vyvolaly nenávist mezi hinduisty a muslimy, kteří spolu do té doby žili v míru, ale kvůli politice se pak začali navzájem zabíjet. To je příznak Kali-yugy. V tomto věku jsou zvířata chována v dobrých podmínkách a mají plnou důvěru, že je jejich pánové ochrání, ale bohužel jakmile ztloustnou, jsou ihned poslána na jatka. Vaiṣṇavové, jako jsou Viṣṇudūtové, takovou krutost odsuzují. Hříšné lidi, kteří jsou za takové utrpení zodpovědní, čekají pekelné podmínky, jež byly popsány dříve. Ten, kdo zklame důvěru živé bytosti, která se k němu s vírou uchýlí — ať už se jedná o lidskou bytost nebo zvíře — je nesmírně hříšný. Jelikož vláda nyní takovou proradnost netrestá, je celá lidská společnost hrozným způsobem znečištěná. Lidé současného věku jsou proto popsáni jako mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā hy upadrutāḥ. V důsledku této hříšnosti jsou lidé zavrženi (mandāḥ), jejich inteligence je zatemněná (sumanda-matayaḥ), jsou to nešťastníci (manda-bhāgyāḥ), a proto jsou neustále znepokojeni mnohými problémy (upadrutāḥ). Taková je jejich situace za tohoto života, a po smrti je čeká trest v pekelných podmínkách.