SLOKA 23
nāmoccāraṇa-māhātmyaṁ
hareḥ paśyata putrakāḥ
ajāmilo ’pi yenaiva
mṛtyu-pāśād amucyata
nāma—svatého jména; uccāraṇa—vyslovování; māhātmyam—vznešené postavení; hareḥ—Nejvyššího Pána; paśyata—jen pohleďte; putrakāḥ—ó moji milí služebníci, kteří jste jako moji synové; ajāmilaḥ api — dokonce i Ajāmila (který byl považován za velice hříšného); yena — jehož zpíváním; eva—jistě; mṛtyu-pāśāt—z provazů smrti; amucyata—byl vysvobozen.
Moji milí služebníci, kteří jste jako moji synové, jen pohleďte, jak slavné je zpívání svatého jména Pána! Hříšný Ajāmila pouze volal na svého syna a ani nevěděl, že vyslovuje Pánovo svaté jméno. Přesto si však prostřednictvím pronášení svatého jména Pána připomínal Nārāyaṇa, a tak byl okamžitě zachráněn z provazů smrti.
Ohledně významu zpívání Hare Kṛṣṇa mantry není třeba bádat. Ajāmilův příběh je dostatečným důkazem síly Pánova svatého jména a vznešeného postavení toho, kdo svaté jméno neustále zpívá. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto radil:
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
V tomto věku Kali nemůže nikdo provádět všechny obřady pro dosažení osvobození; to je nesmírně náročné. Všechny śāstry a všichni ācāryové proto doporučují v tomto věku zpívat svaté jméno.