SLOKA 30
tat kṣamyatāṁ sa bhagavān puruṣaḥ purāṇo
nārāyaṇaḥ sva-puruṣair yad asat kṛtaṁ naḥ
svānām aho na viduṣāṁ racitāñjalīnāṁ
kṣāntir garīyasi namaḥ puruṣāya bhūmne
tat—to; kṣamyatām—nechť je odpuštěno; saḥ—On; bhagavān—Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; puruṣaḥ—Nejvyšší Osoba; purāṇaḥ—nejstarší; nārāyaṇaḥ—Pán Nārāyaṇa; sva-puruṣaiḥ—mými služebníky; yat—jež; asat—drzost; kṛtam—vykonaná; naḥ—nás; svānām—mých vlastních lidí; aho—běda; na viduṣām—nevědomky; racita-añjalīnām—prosíme se sepjatýma rukama o prominutí; kṣāntiḥ—odpuštění; garīyasi—ve slavném; namaḥ—uctivé poklony; puruṣāya—osobě; bhūmne—nejvyšší a všeprostupující.
(Yamarāja poté s vědomím, že on a jeho služebníci nejednali správně, požádal následujícími slovy Pána o prominutí:) Ó můj Pane, moji služebníci se nepochybně dopustili velkého přečinu, když zajali takového vaiṣṇavu, jako je Ajāmila. Ó Nārāyaṇe, ó nejvyšší a nejstarší osobo, prosím, odpusť nám. Z nevědomosti jsme v Ajāmilovi nepoznali Tvého služebníka, a dopustili se tak velkého přestupku. Se sepjatýma rukama Tě proto prosíme o odpuštění. Můj Pane, jsi svrchovaně milostivý a vždy oplýváš dobrými vlastnostmi, a proto Tě prosíme, promiň nám. Skládáme Ti uctivé poklony.
Pán Yamarāja na sebe vzal zodpovědnost za přestupek, kterého se dopustili jeho služebníci. Jestliže služebník nějaké instituce udělá chybu, instituce za to přebírá zodpovědnost. I když je Yamarāja nade všemi přestupky, jeho služebníci šli — prakticky s jeho svolením — zajmout Ajāmila, což byl závažný přečin. Nyāya-śāstra potvrzuje: bhṛtyāparādhe svāmino daṇḍaḥ — udělá-li služebník chybu, pán podléhá trestu, protože za přestupek nese zodpovědnost. Yamarāja to nebral na lehkou váhu a společně se svými služebníky se se sepjatýma rukama modlil, aby mu Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, prominul.