KAPITOLA ČTVRTÁ
Modlitby Haṁsa-guhya, které Pánu obětoval Prajāpati Dakṣa
Když Mahārāja Parīkṣit naléhavě žádal Śukadeva Gosvāmīho, aby mu popsal další podrobnosti o stvoření živých bytostí v tomto vesmíru, Śukadeva Gosvāmī mu sdělil, že poté, co Pracetové (deset synů Prācīnabarhiho) vstoupili do moře, aby se podrobili askezi, byla planeta Země kvůli nepřítomnosti krále zanedbaná. Přirozeně začalo růst mnoho plevele a nadbytečných stromů a nepěstovalo se žádné obilí; vše bylo jako jeden velký les. Když Pracetové vyšli z moře a viděli, že celý svět je plný stromů, velice se na stromy rozhněvali a rozhodli se napravit situaci tím, že je všechny zničí — vytvořili vítr a oheň, aby je spálili na popel. Soma, král Měsíce a veškerého rostlinstva, jim však toto ničení zakázal, protože stromy dávají plody a květy všem živým bytostem. Aby Pracety uspokojil, dal jim krásnou dívku, která se narodila z lůna Apsary Pramloci. Prostřednictvím semena všech Pracetů se později této dívce narodil syn Dakṣa.
Na počátku stvořil Dakṣa všechny polobohy, démony a lidské bytosti, ale když zjistil, že nedochází k náležitému vzrůstu počtu obyvatelstva, přijal sannyās a odešel k hoře jménem Vindhya, kde se podrobil tvrdé askezi a obětoval Pánu Viṣṇuovi modlitbu zvanou Haṁsa-guhya, kterou Ho velice potěšil. Její obsah následuje:
“Pán Hari, Nejvyšší Osobnost Božství a Nadduše, je vládcem jak živých bytostí, tak hmotné přírody. Je soběstačný a Sám vydává vlastní záři. Stejně jako předmět vnímání není původem našich poznávacích smyslů, tak ani živá bytost — i když sídlí v těle — není původcem svého věčného přítele Nadduše, Jež je příčinou stvoření všech smyslů. Smysly živé bytosti se kvůli nevědomosti zaobírají hmotnými předměty. Jelikož živá bytost žije, do jisté míry chápe stvoření tohoto hmotného světa, ale není schopna pochopit Nejvyšší Osobnost Božství, Pána, který je mimo pojetí těla, mysli a inteligence. Nicméně velcí mudrci, kteří neustále setrvávají v meditaci, mohou vidět osobní podobu Pána ve svých srdcích.
Jelikož je obyčejná živá bytost hmotně znečištěná, jsou její slova a inteligence také hmotné. Se svými hmotnými smysly nemůže odhalit Nejvyšší Osobnost Božství. Pojetí Boha vyvozené prostřednictvím hmotných smyslů je nesprávné, protože Nejvyšší Pán je mimo jejich dosah. Když však živá bytost zaměstná své smysly oddanou službou, věčná Nejvyšší Osobnost Božství se jí zjeví na úrovni duše. O tom, pro koho se tento Nejvyšší Bůh stal cílem života, se říká, že získal duchovní poznání.
Nejvyšší Brahman je příčinou všech příčin, protože existoval na počátku, před stvořením. Je původní příčinou všeho — hmotného i duchovního — a existuje nezávisle. Pán má ovšem energii zvanou avidyā (iluzorní energie), která vede spekulující filozofy k tomu, aby se považovali za dokonalé, a která mate podmíněnou duši. Nejvyšší Brahman, Nadduše, má velice rád Své oddané a udílí jim milost tím, že jim odhaluje Svou podobu, jméno a vlastnosti, které mohou v tomto hmotném světě uctívat.
Ti, kdo jsou pohrouženi v hmotném životě, však naneštěstí uctívají různé polobohy. Stejně jako vzduch vanoucí kolem lotosového květu nese jeho vůni nebo stejně jako nese prach a získává tím rozličné barvy, tak se Nejvyšší Osobnost Božství zjevuje v podobách různých polobohů podle tužeb Svých různých hloupých uctívatelů, ale ve skutečnosti je nejvyšší pravdou, Pánem Viṣṇuem. Aby plnil touhy Svých oddaných, zjevuje se v různých inkarnacích, a proto není třeba uctívat polobohy.”
Pán Viṣṇu byl modlitbami Dakṣi velmi potěšen a zjevil se před ním s osmi pažemi. Byl oblečený ve žlutých šatech a Jeho pleť měla načernalou barvu. Jelikož věděl, že si Dakṣa toužebně přál kráčet cestou požitku, dal mu schopnost užívat si iluzorní energie. Věnoval mu dceru Pañcajany jménem Asiknī, která byla Mahārājovi Dakṣovi vhodnou partnerkou k pohlavnímu styku. Však také Dakṣa získal své jméno proto, že byl velmi zběhlý v pohlavním životě. Pán Viṣṇu mu udělil toto požehnání a poté zmizel.
SLOKA 1-2: Požehnaný král řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Můj drahý pane, polobozi, démoni, lidské bytosti, Nāgové, zvířata a ptáci byli stvořeni za vlády Svāyambhuvy Manua. O tomto stvoření jsi se již stručně zmínil (ve třetím zpěvu). Nyní si ho přeji poznat důkladně. Chtěl bych se také dozvědět o energii Nejvyšší Osobnosti Božství, pomocí níž Pán uskutečnil druhotné stvoření.
SLOKA 3: Sūta Gosvāmī pravil: Ó velcí mudrci (shromáždění v Naimiṣāraṇyi), když velký yogī Śukadeva Gosvāmī vyslechl otázku krále Parīkṣita, ocenil ji a odpověděl následovně.
SLOKA 4: Śukadeva Gosvāmī řekl: Když se deset synů Prācīnabarhiho vynořilo z vody, v níž se podrobovali askezi, viděli, že celá planeta byla zarostlá stromy.
SLOKA 5: Jelikož Pracetové po dlouhou dobu podstupovali askezi ve vodě, velice se na stromy rozhněvali. S touhou spálit je na popel začali chrlit z úst vítr a oheň.
SLOKA 6: Můj milý králi Parīkṣite, když Soma, král stromů a vládnoucí božstvo Měsíce, viděl, jak oheň a vítr pálí všechny stromy na popel, velice s nimi cítil, neboť on sám udržuje všechny byliny a stromy. Aby zmírnil hněv Pracetů, promluvil následovně.
SLOKA 7: Ó vy, kteří jste obdařeni velikým štěstím, neměli byste zabíjet tyto nebohé stromy a pálit je na popel. Vaší povinností je přát občanům (prajā) vše nejlepší a jednat jako jejich ochránci.
SLOKA 8: Śrī Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, je vládcem veškerých živých bytostí, včetně všech Prajāpatiů, mezi něž patří například Pán Brahmā. Jakožto všeprostupující a nezničitelný vládce stvořil všechny tyto stromy a rostliny jako potravu pro jiné živé bytosti.
SLOKA 9: Řízením přírody jsou plody a květy považovány za potravu hmyzu a ptáků; tráva a jiné beznohé živé bytosti jsou určeny za potravu čtyřnohým zvířatům, jako jsou krávy a buvoli; zvířata, která nedokáží používat svých předních nohou jako rukou, mají být potravou zvířatům s drápy, jako jsou tygři, a čtyřnohá zvířata, jako jsou jeleni a kozy — jakož i obilí — mají být potravou lidským bytostem.
SLOKA 10: Ó vy, jejichž srdce jsou čistá, váš otec Prācīnabarhi a Nejvyšší Osobnost Božství vám nařídili plodit obyvatelstvo. Jak tedy můžete pálit na popel tyto stromy a byliny, které jsou nezbytné pro zaopatření vašich poddaných a potomků?
SLOKA 11: Cesta dobra, po níž kráčel váš otec, děd a pradědové, je cestou péče o poddané (prajā) — lidi, zvířata i stromy. To je cesta, kterou byste měli následovat. Zbytečný hněv je v rozporu s vaší povinností, a proto vás žádám, abyste ho ovládli.
SLOKA 12: Tak jako jsou otec a matka přáteli a opatrovateli svých dětí, jako je oční víčko ochráncem oka, jako je manžel opatrovatelem a ochráncem své ženy a hospodář tímtéž pro žebráky a jako je učený člověk přítelem pro nevědomého, tak je král ochráncem a dárcem života pro všechny své poddané. Stromy jsou rovněž jeho poddanými, a proto jim má poskytovat ochranu.
SLOKA 13: Nejvyšší Osobnost Božství sídlí jako Nadduše v hloubi srdcí všech živých bytostí, ať už pohyblivých či nehybných — lidí, ptáků, zvířat, stromů; vskutku každého. Měli byste proto každé tělo považovat za Pánovo sídlo či chrám; takovým náhledem Pána uspokojíte. Neměli byste rozhněvaně zabíjet tyto živé bytosti v podobách stromů.
SLOKA 14: Ten, kdo zkoumá v oblasti seberealizace a tak potlačuje svůj mocný hněv — který se probouzí v těle náhle, jako kdyby spadl z nebe — transcenduje vliv kvalit hmotné přírody.
SLOKA 15: Není třeba dále pálit tyto nebohé stromy. Nechť jsou všechny zbylé stromy šťastné a vy také. Zde je krásná a dobrými vlastnostmi obdařená dívka jménem Māriṣā, kterou stromy vychovaly jako svou dceru. Přijměte ji prosím za manželku.
SLOKA 16: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, poté, co Soma, král Měsíce, takto Pracety upokojil, dal jim krásnou dívku, jejíž matkou byla Apsarā jménem Pramlocā. Všichni Pracetové přijali dceru Pramloci, která měla výrazné, nádherné boky, a oženili se s ní v souladu s náboženskými pokyny.
SLOKA 17: V lůně této dívky všichni Pracetové zplodili syna jménem Dakṣa, který zaplnil tři světy živými bytostmi.
SLOKA 18: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Prosím, vyslechni ode mě s napjatou pozorností, jak Prajāpati Dakṣa, který měl velice rád své dcery, stvořil prostřednictvím svého semene a mysli různé druhy živých bytostí.
SLOKA 19: Prajāpati Dakṣa nejprve pomocí své mysli stvořil nejrůznější polobohy, démony, lidské bytosti, ptáky, zvířata, vodní živočichy a další tvory.
SLOKA 20: Když však viděl, že náležitě neplodí všechny druhy živých bytostí, odešel k jedné hoře poblíž pohoří jménem Vindhya a tam podstoupil velice tvrdou askezi.
SLOKA 21: Poblíž té hory bylo svaté místo jménem Aghamarṣaṇa. Tam Prajāpati Dakṣa vykonával obřady a uspokojil Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství, praktikováním velké askeze pro Jeho potěšení.
SLOKA 22: Můj milý králi, zevrubně ti vyložím modlitby známé jako Haṁsa-guhya, které Dakṣa obětoval Nejvyšší Osobnosti Božství, a popíši, jak s ním byl Pán díky těmto modlitbám spokojen.
SLOKA 23: Prajāpati Dakṣa řekl: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je transcendentální vůči iluzorní energii a hmotným kategoriím, které z ní vznikají. Má neselhávající poznání a svrchovanou sílu vůle a je vládcem živých bytostí a iluzorní energie. Podmíněné duše, pro něž je tento hmotný projev vším, Ho nemohou spatřit, jelikož se vymyká důkazům v rámci experimentálního poznání. Je Sám důkazem Sebe, je soběstačný a není důsledkem žádné vyšší příčiny. Vzdávám Mu uctivé poklony.
SLOKA 24: Stejně jako smyslové předměty (podoba, chuť, dotek, vůně a zvuk) nemohou pochopit, jak je smysly vnímají, tak ani podmíněná duše—přestože sídlí ve svém těle společně s Nadduší — nemůže pochopit, jak svrchovaná duchovní osoba, vládce hmotného stvoření, řídí její smysly. S úctou se klaním této Nejvyšší Osobě, která je nejvyšším vládcem.
SLOKA 25: Tělo, životní vzduchy, vnější a vnitřní smysly, pět hrubohmotných prvků a jemné smyslové předměty (podoba, chuť, vůně, zvuk a dotek) jakožto hmota nemohou znát svou povahu, povahu jiných smyslů či povahu svých vládců. Živá bytost je však duchovní, a proto je v její moci znát své tělo, životní vzduchy, smysly, prvky a smyslové předměty, jakož i tři kvality, které tvoří jejich základ. Nicméně ani když si jich je živá bytost plně vědoma, nemůže vidět Nejvyšší Bytost, která je vševědoucí a neomezená. S úctou se tedy klaním Nejvyššímu.
SLOKA 26: Když je vědomí zcela zbavené hrubého i jemného znečištění hmotnou existencí a není vzrušené jako během činného stavu či snění a když mysl není ztracená jako v hlubokém spánku (suṣupti), člověk se dostává na úroveň tranzu. Tehdy překonává svůj hmotný pohled a vzpomínky mysli, jež projevují jména a podoby. Jedině v takovém tranzu je zjevena Nejvyšší Osobnost Božství. Pokloňme se tedy s úctou Nejvyššímu Pánu, Jehož lze vidět v tomto neznečištěném, transcendentálním stavu.
SLOKA 27-28: Velcí učení brāhmaṇové, kteří jsou zkušení ve vykonávání obřadů a obětí, dokáží recitováním patnácti manter zvaných Sāmidhenī probudit oheň spící v palivovém dřevě, a prokázat tak účinnost védských manter. Stejně tak ti, kdo mají skutečně rozvinuté vědomí — kdo si jsou vědomi Kṛṣṇy — dokáží objevit Nadduši, která prostřednictvím Své duchovní energie sídlí v srdci. Srdce je pokryté třemi kvalitami hmotné přírody a devíti hmotnými prvky (jimiž jsou hmotná příroda, celková hmotná energie, ego, mysl a pět předmětů smyslového požitku), jakož i pěti hrubohmotnými prvky a deseti smysly. Těchto dvacet sedm prvků tvoří vnější energii Pána. Velcí yogīni meditují o Pánu, Jenž sídlí jako Nadduše, Paramātmā, v hloubi srdce. Kéž je se mnou tato Nadduše spokojená! Nadduši může realizovat ten, kdo touží po vysvobození z nekonečné rozmanitosti hmotného života. Tohoto vysvobození skutečně dosáhne tehdy, když se zaměstná transcendentální láskyplnou službou a realizuje Pána díky svému služebnickému postoji. Pána lze oslovit rozmanitými duchovními jmény, která jsou pro hmotné smysly nepochopitelná. Kdy se mi podaří tuto Nejvyšší Osobnost Božství potěšit?
SLOKA 29: Cokoliv je vyjádřené hmotnými vibracemi, zjištěné hmotnou inteligencí, poznané hmotnými smysly nebo smyšlené v hmotné mysli, je pouze výplodem kvalit hmotné přírody, a z toho důvodu to nemá nic společného se skutečnou povahou Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Pán je nad stvořením tohoto hmotného světa, neboť je původcem hmotných kvalit a stvoření. Jako příčina všech příčin existuje před stvořením i po něm. Jemu chci složit uctivé poklony.
SLOKA 30: Nejvyšší Brahman, Kṛṣṇa, je konečným místem spočinutí a zdrojem všeho. Vše je Jím konáno, vše Mu patří a vše je Mu obětováno. Je konečným cílem, a ať už jedná Sám nebo k tomu vede druhé, je vždy On konečným konatelem. Existuje mnoho nejrůznějších příčin, ale jelikož On je příčinou všech příčin, je známý jako Nejvyšší Brahman, který existoval před započetím všech činností. Je jeden jediný a nemá jiné příčiny. Vzdávám Mu proto úctu.
SLOKA 31: S úctou se klaním všeprostupujícímu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž oplývá neomezenými transcendentálními vlastnostmi. Působí v hloubi srdcí všech filozofů hlásajících různé názory a vede je k tomu, aby při svých debatách — kdy spolu někdy souhlasí a jindy nesouhlasí — zapomínali na své vlastní duše. Tak vytváří v tomto hmotném světě situaci, kdy nejsou schopni dojít k žádnému závěru. Jemu se klaním.
SLOKA 32: Existují dvě skupiny lidí — teisté a ateisté. Teisté, kteří uznávají Nadduši, nalézají duchovní příčinu prostřednictvím mystické yogy. Sāṅkhyita, který pouze analyzuje hmotné prvky, však dochází k neosobnímu závěru a neuznává svrchovanou příčinu — Bhagavāna, Paramātmu, či dokonce ani Brahman. Místo toho je zabraný do nepodstatných, vnějších činností hmotné přírody. Z konečného hlediska však obě skupiny dokazují Absolutní Pravdu, neboť i když předkládají protichůdná tvrzení, jejich cílem je tatáž konečná příčina. Obě spějí k témuž Nejvyššímu Brahmanu, Jemuž skládám uctivé poklony.
SLOKA 33: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství — Jenž vlastní nepředstavitelné bohatství, nemá žádná hmotná jména, podoby a zábavy a je všeprostupující — je zvláště milostivý k oddaným, kteří uctívají Jeho lotosové nohy. Proto projevuje Své transcendentální podoby a jména společně s různými zábavami. Kéž je tento Nejvyšší Pán, Jehož podoba je věčná a plná poznání a blaženosti, ke mně milostivý.
SLOKA 34: Tak jako vzduch nese různé charakteristické vlastnosti hmotných prvků, jako jsou vůně květu nebo barvy zvířeného prachu, Pán se zjevuje prostřednictvím nižších systémů uctívání podle přání uctívajícího, i když se projevuje jako polobozi, a nikoliv ve Své původní podobě. K čemu jsou tyto ostatní podoby dobré? Kéž mi původní Nejvyšší Osobnost Božství splní má přání.
SLOKA 35-39: Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství, který má nesmírně rád Své oddané, Dakṣovy modlitby velice potěšily, a zjevil se proto na onom svatém místě zvaném Aghamarṣaṇa. Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z kuruovské dynastie, lotosové nohy Pána spočívaly na hřbetě Jeho přepravce Garuḍy. Zjevil se s osmi dlouhými, mocnými a velice krásnými pažemi. V rukách měl disk, lasturu, meč, štít, šíp, luk, provaz a kyj — v každé ruce po jedné zbrani, a všechny se nádherně leskly. Jeho šaty byly žluté a tělo mělo temně modrou barvu. Jeho oči a obličej byly plné radosti a okolo krku měl dlouhou girlandu z květů, která mu sahala až k nohám. Hruď Mu zdobil drahokam Kaustubha a znak Śrīvatsa. Na hlavě měl oslnivě zářící kulatou helmici a uši Mu zdobily náušnice ve tvaru žraloků. Všechny tyto ozdoby byly neobyčejně krásné. Kolem pasu měl zlatý pás, na rukách náramky, na prstech prsteny a na nohách nákotníčky. Pán Hari, který přitahuje všechny živé bytosti ve třech světech, takto ozdobený různými šperky, je známý jako Puruṣottama, nejlepší ze všech osobností. Doprovázeli Ho velcí oddaní, jako je Nārada, Nanda a všichni hlavní polobozi v čele s nebeským králem Indrou, a obyvatelé různých vyšších planetárních soustav, jako je Siddhaloka, Gandharvaloka a Cāraṇaloka. Tito oddaní byli po obou stranách Pána i za Ním a neustále Mu obětovali své modlitby.
SLOKA 40: Když Prajāpati Dakṣa spatřil úžasnou a zářící podobu Nejvyšší Osobnosti Božství, zpočátku se bál, ale pak se velice zaradoval, že vidí Pána, a padl na zem jako tyč (daṇḍavat), aby Mu vzdal úctu.
SLOKA 41: Tak jako se řeky naplní vodou stékající z hor, všechny Dakṣovy smysly byly plny radosti. Kvůli svému neobyčejnému štěstí nebyl schopen nic říci a zůstal ležet natažený na zemi.
SLOKA 42: Prajāpati Dakṣa nebyl schopen promluvit, ale když Pán, který zná srdce každého, viděl Svého oddaného, jak se Mu klaní s touhou zvýšit počet obyvatel, oslovil ho následovně.
SLOKA 43: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó šťastlivý Prācetaso, díky své velké víře ve Mě jsi dosáhl nejvyšší extáze oddanosti. Vlivem tvé askeze spojené se vznešenou oddaností je tvůj život nyní úspěšný. Dosáhl jsi naprosté dokonalosti.
SLOKA 44: Můj milý Prajāpati Dakṣo, podstoupil jsi náročnou askezi pro dobro a rozkvět světa. I Já si přeji, aby byl každý na tomto světě šťastný. Jelikož se snažíš naplnit tuto Mou touhu, jsem s tebou velice spokojen.
SLOKA 45: Pán Brahmā, Pán Śiva, Manuové, všichni ostatní polobozi na vyšších planetárních soustavách a vy, Prajāpatiové, kteří zvyšujete počet obyvatel, jednáte ve prospěch všech živých bytostí. Jakožto expanze Mé okrajové energie jste tedy inkarnacemi Mých různých vlastností.
SLOKA 46: Můj milý brāhmaṇo, askeze formou meditace je Mé srdce, védské poznání v podobě hymnů a manter tvoří Mé tělo a duchovní činnosti a extatické pocity jsou Má skutečná podoba. Obřady a oběti — jsou-li náležitě vykonávány — jsou různé údy Mého těla, neviditelná přízeň pocházející ze zbožných či duchovních činností tvoří Mou mysl a polobozi, kteří plní Mé pokyny v různých oblastech činností, jsou Mým životem a duší.
SLOKA 47: Před stvořením tohoto vesmírného projevu jsem existoval pouze Já se Svými duchovními energiemi. Vědomí bylo tehdy neprojevené, stejně jako je neprojevené ve spánku.
SLOKA 48: Ve Mně spočívá neomezená energie, a proto jsem znám jako neomezený či všeprostupující. Z Mé hmotné energie se ve Mně projevil vesmír a v něm se zjevil Pán Brahmā, hlavní bytost, který je tvým původcem a který se nenarodil hmotné matce.
SLOKA 49-50: Když se nejpřednější vládce vesmíru, velký Pán Brahmā (Svayambhū), inspirovaný Mou energií pokoušel tvořit, považoval se za nezpůsobilého. Proto jsem mu poradil a on v souladu s Mým pokynem podstoupil nesmírně obtížnou askezi. Díky ní byl schopen stvořit devět osobností, včetně tebe, aby mu pomáhaly s činnostmi tvoření.
SLOKA 51: Můj milý synu Dakṣo, Prajāpati Pañcajana má dceru jménem Asiknī, kterou ti nabízím, abys ji přijal za manželku.
SLOKA 52: Nyní se spojte jako muž a žena. Pohlavním stykem tak budeš schopen zplodit v lůně této dívky stovky dětí, abys zvýšil počet obyvatel.
SLOKA 53: Poté, co počneš mnoho stovek a tisíců dětí, Má iluzorní energie uchvátí i je a stejně jako ty se budou oddávat pohlavnímu styku. Díky Mé milosti prokázané tobě a jim Mi však také budou schopny dávat s oddaností dary.
SLOKA 54: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co stvořitel celého vesmíru, Nejvyšší Osobnost Božství, Hari, promluvil k Prajāpatimu Dakṣovi, okamžitě zmizel, jako by byl objektem viděným ve snu.