SLOKA 17
tebhyas tasyāṁ samabhavad
dakṣaḥ prācetasaḥ kila
yasya prajā-visargeṇa
lokā āpūritās trayaḥ
tebhyaḥ—od všech Pracetů; tasyām—v jejím lůně; samabhavat—byl zplozen; dakṣaḥ—Dakṣa, odborník na plození dětí; prācetasaḥ—syn Pracetů; kila—vskutku; yasya—jehož; prajā-visargeṇa—plozením živých bytostí; lokāḥ—světy; āpūritāḥ—naplněné; trayaḥ—tři.
V lůně této dívky všichni Pracetové zplodili syna jménem Dakṣa, který zaplnil tři světy živými bytostmi.
Dakṣa se nejprve narodil za vlády Svāyambhuvy Manua, ale jelikož urazil Pána Śivu, byl potrestán tím, že namísto vlastní hlavy dostal hlavu kozy. Takto zneuctěný musel opustit toto tělo a v šesté manvantaře, zvané Cākṣuṣa manvantara, se narodil z lůna Māriṣi jako Dakṣa. V této souvislosti cituje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura následující verš:
cākṣuṣe tv antare prāpte
prāk-sarge kāla-vidrute
yaḥ sasarja prajā iṣṭāḥ
sa dakṣo daiva-coditaḥ
“Jeho předchozí tělo bylo zničeno, ale on, tentýž Dakṣa, inspirovaný svrchovanou vůlí, stvořil v Cākṣuṣa manvantaře všechny žádoucí živé bytosti.” (Bhāg. 4.30.49) Takto Dakṣa znovu získal své dřívější bohatství a znovu plodil tisíce a milióny dětí, aby zaplnil všechny tři světy.