SLOKA 49-50
sa vai yadā mahādevo
mama vīryopabṛṁhitaḥ
mene khilam ivātmānam
udyataḥ svarga-karmaṇi
atha me ’bhihito devas
tapo ’tapyata dāruṇam
nava viśva-sṛjo yuṣmān
yenādāv asṛjad vibhuḥ
saḥ—ten Pán Brahmā; vai—vskutku; yadā—když; mahā-devaḥ—hlavní ze všech polobohů; mama—Mou; vīrya-upabṛṁhitaḥ—posílen energií; mene—považoval; khilam—nezpůsobilý; iva—jako kdyby; ātmānam — sebe; udyataḥ—když se pokoušel; svarga-karmaṇi—o stvoření vesmírného dění; atha—tehdy; me—Mnou; abhihitaḥ—doporučená; devaḥ—ten Pán Brahmā; tapaḥ—askeze; atapyata—vykonával; dāruṇam—nesmírně obtížnou; nava—devět; viśva-sṛjaḥ—osobností důležitých pro stvoření vesmíru; yuṣmān—vy všichni; yena—jímž; ādau—na počátku; asṛjat — stvořeni; vibhuḥ—velký.
Když se nejpřednější vládce vesmíru, velký Pán Brahmā (Svayambhū), inspirovaný Mou energií pokoušel tvořit, považoval se za nezpůsobilého. Proto jsem mu poradil a on v souladu s Mým pokynem podstoupil nesmírně obtížnou askezi. Díky ní byl schopen stvořit devět osobností, včetně tebe, aby mu pomáhaly s činnostmi tvoření.
Bez tapasyi není možné dosáhnout ničeho. Pán Brahmā byl díky askezi zplnomocněn ke stvoření celého tohoto vesmíru. Čím více se věnujeme askezi, tím mocnějšími se milostí Pána stáváme. Ṛṣabhadeva proto radil Svým synům: tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ śuddhyed—“Člověk se má podrobit askezi, aby dosáhl božského postavení oddané služby. Tak se očistí jeho srdce.” (Bhāg. 5.5.1) V naší hmotné existenci jsme nečistí, a proto nedokážeme nic úžasného, ale očistíme-li se tapasyou, budeme milostí Pána schopni dělat neuvěřitelné věci. Proto — jak tento verš zdůrazňuje — je tapasya velice důležitá.