SLOKA 15
tat-saṅga-bhraṁśitaiśvaryaṁ
saṁsarantaṁ kubhāryavat
tad-gatīr abudhasyeha
kim asat-karmabhir bhavet
tat-saṅga—styky s inteligencí-prostitutkou; bhraṁśita—odebrané; aiśvaryam—bohatství nezávislosti; saṁsarantam—podstupující hmotný způsob života; ku-bhārya-vat—stejně jako člověk, který má nečistou manželku; tat-gatīḥ—pohyby nečisté inteligence; abudhasya—toho, kdo nezná; iha—v tomto světě; kim asat-karmabhiḥ bhavet—jaký prospěch může přinést vykonávání dočasných plodonosných činností.
(Nārada Muni rovněž hovořil o muži, který je manželem prostitutky. Haryaśvové to pochopili následujícím způsobem:) Pokud se muž stane manželem prostitutky, ztratí veškerou nezávislost. Stejně tak má-li živá bytost nečistou inteligenci, prodlužuje si svůj materialistický život. Je deptána hmotnou přírodou a musí se řídit pohyby inteligence, což jí přináší různé šťastné a nešťastné podmínky. Pokud někdo za takovýchto podmínek vykonává plodonosné činnosti, co tím získá?
Nečistá inteligence je přirovnána k prostitutce. Říká se, že ten, kdo neočistil svou inteligenci, je touto prostitutkou ovládán. Jak uvádí Bhagavad-gītā (2.41): vyavasāyātmikā buddhir ekeha kuru-nandana — ti, kdo berou věci skutečně vážně, se řídí jedním druhem inteligence, inteligencí ve vědomí Kṛṣṇy. Bahu-śākhā hy anantāś ca buddhayo 'vyavasāyinām — ten, kdo není upevněný ve správné inteligenci, přichází na mnoho různých způsobů života. Takto zapletený v hmotných činnostech je vystaven různým kvalitám hmotné přírody a podléhá rozličným druhům takzvaného štěstí a neštěstí. Pokud se muž stane manželem prostitutky, nemůže být šťastný, a stejně tak nebude nikdy šťastný ten, kdo se řídí příkazy hmotné inteligence a hmotného vědomí.
Je třeba uvážlivě chápat činnosti hmotné přírody. Bhagavad-gītā (3.27) uvádí:
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
“Duše zmatená falešným egem se považuje za konatele činností, které jsou ve skutečnosti konány třemi kvalitami hmotné přírody.” Člověk se šťastně považuje za pána či manžela hmotné přírody, přestože se řídí jejími příkazy. Například vědci se život za životem snaží být pány hmotné přírody, aniž by chtěli pochopit Nejvyšší Osobu, Svrchovaného Pána, podle Jehož pokynů se vše v tomto hmotném světě odehrává. Svou snahou být pány hmotné přírody představují nepravé bohy, kteří na veřejnosti prohlašují, že vědecký pokrok jednoho dne umožní vyhnout se takzvané vládě Boha. Živá bytost, neschopná ovládat rozhodnutí Boha, je však ve skutečnosti nucena stýkat se s prostitutkou v podobě nečisté inteligence a přijímat různá hmotná těla. Bhagavad-gītā (13.22) uvádí:
puruṣaḥ prakṛti-stho hi
bhuṅkte prakṛti-jān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya
sad-asad-yoni-janmasu
“Živá bytost pobývá v hmotné přírodě a užívá si jejích tří kvalit. To je způsobeno jejími styky s touto přírodou. Setkává se tak s dobrem a zlem v různých životních druzích.” Pokud se někdo plně zaměstnává dočasnými plodonosnými činnostmi a nevyřeší tento skutečný problém, jaký prospěch získá?