SLOKA 6-8
uvāca cātha haryaśvāḥ
kathaṁ srakṣyatha vai prajāḥ
adṛṣṭvāntaṁ bhuvo yūyaṁ
bāliśā bata pālakāḥ
tathaika-puruṣaṁ rāṣṭraṁ
bilaṁ cādṛṣṭa-nirgamam
bahu-rūpāṁ striyaṁ cāpi
pumāṁsaṁ puṁścalī-patim
nadīm ubhayato vāhāṁ
pañca-pañcādbhutaṁ gṛham
kvacid dhaṁsaṁ citra-kathaṁ
kṣaura-pavyaṁ svayaṁ bhrami
uvāca—řekl; ca—také; atha—takto; haryaśvāḥ—ó Haryaśvové, synové Prajāpatiho Dakṣi; katham—proč; srakṣyatha—budete plodit; vai—vskutku; prajāḥ—potomstvo; adṛṣṭvā—neviděli jste; antam—konec; bhuvaḥ—této Země; yūyam—vy všichni; bāliśāḥ—nezkušení; bata — běda; pālakāḥ—i když vládnoucí princové; tathā—tak také; eka—jeden; puruṣam—muž; rāṣṭram—království; bilam—díra; ca—také; adṛṣṭa-nirgamam—z níž se nelze dostat ven; bahu-rūpām—přijímající mnohé podoby; striyam—žena; ca—a; api—dokonce; pumāṁsam—muž; puṁścalī-patim—manžel prostitutky; nadīm—řeka; ubhayataḥ—oběma směry; vāhām—která teče; pañca-pañca—z pěti násobeno pěti (dvaceti pěti); adbhutam—div; gṛham—dům; kvacit—někde; haṁsam—labuť; citra-katham—jejíž příběh je úžasný; kṣaura-pavyam—z ostrých žiletek a blesků; svayam—sám; bhrami—který se otáčí.
Velký mudrc Nārada řekl: Moji milí Haryaśvové, ještě jste neviděli nejzazší končiny Země. Existuje království, kde žije pouze jeden muž a kde je díra, z níž se ještě nikdy nikdo nevrátil. Sídlí tam nesmírně necudná žena, která se zdobí různými přitažlivými oděvy, a muž, který tam žije, je jejím manželem. V tom království je řeka tekoucí oběma směry, podivuhodný dům z dvaceti pěti materiálů, labuť vydávající různé zvuky a automaticky se otáčející předmět z ostrých žiletek a blesků. To vše jste ještě neviděli, a jste proto nezkušení chlapci, postrádající pokročilé poznání. Jak tedy chcete tvořit potomstvo?
Nārada Muni viděl, že chlapci zvaní Haryaśvové byli díky životu na onom svatém místě již očištění a prakticky připravení na osvobození. Proč by tedy měli být povzbuzováni k tomu, aby se zapletli do rodinného života, který je tak temný, že kdo do něj jednou vkročí, nemůže ho opustit? Tímto přirovnáním je Nārada Muni vyzval, aby uvážili, proč by měli následovat příkaz svého otce a zaplést se do rodinného života. Nepřímo jim doporučil, aby v hloubi svých srdcí odhalili postavení Nadduše, Pána Viṣṇua, neboť pak by byli skutečně zkušení. Ten, kdo je příliš zabraný do okolního hmotného prostředí a nehledí do hloubi svého srdce, se čím dál více zaplétá do iluzorní energie. Cílem Nārady Muniho bylo přivést syny Prajāpatiho Dakṣi k tomu, aby obrátili svou pozornost na duchovní realizaci a nezaobírali se obyčejnými, nicméně složitými záležitostmi spojenými s rozmnožováním. Tutéž radu dal Prahlāda Mahārāja svému otci (Bhāg. 7.5.5):
tat sādhu manye 'sura-varya dehināṁ
sadā samudvigna-dhiyām asad-grahāt
hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ
vanaṁ gato yad dharim āśrayeta
Jelikož má člověk dočasné tělo, je v temné studně rodinného života neustále plný úzkosti. Chce-li se jí zbavit, musí okamžitě zanechat rodinného života a přijmout útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství ve Vṛndāvanu. Nārada Muni radil Haryaśvům, aby se nestávali hospodáři. Byli již pokročilí v duchovním poznání — proč by se tedy měli takto zaplést?