SLOKA 11
hata-putras tatas tvaṣṭā
juhāvendrāya śatrave
indra-śatro vivardhasva
mā ciraṁ jahi vidviṣam
hata-putraḥ—jenž ztratil svého syna; tataḥ—poté; tvaṣṭā—Tvaṣṭā; juhāva—vykonal oběť; indrāya—Indry; śatrave—aby stvořil nepřítele; indra-śatro—ó nepříteli Indry; vivardhasva—vzrůstej; mā—ne; ciram — za dlouhou dobu; jahi—zabij; vidviṣam—svého nepřítele.
Poté, co byl Viśvarūpa zabit, vykonal jeho otec, Tvaṣṭā, obřady určené k zabití Indry. Nabízel obětiny do obětního ohně se slovy: “Ó nepříteli Indry, vzrůstej, abys mohl neprodleně zabít svého nepřítele.”
Tvaṣṭovo pronášení mantry mělo určitý nedostatek, protože ji místo krátce vyslovoval dlouze, a tím se změnil její smysl. Tvaṣṭā chtěl recitovat slovo indra-śatro, “ó nepříteli Indry”. V této mantře je slovo indra v přivlastňovacím pádu (ṣaṣṭhī) a slovo indra-śatro je složenina zvaná tat-puruṣa (tatpuruṣa-samāsa). Tvaṣṭā však nevyslovil mantru krátce, ale dlouze, a tím se “nepřítel Indry” změnil na “Indru, který je nepřítelem”. Místo bytosti nepřátelské vůči Indrovi se proto zjevilo tělo Vṛtrāsury, jehož Indra považoval za svého nepřítele.