SLOKA 44
atho īśa jahi tvāṣṭraṁ
grasantaṁ bhuvana-trayam
grastāni yena naḥ kṛṣṇa
tejāṁsy astrāyudhāni ca
atho—proto; īśa—ó nejvyšší vládce; jahi—zabij; tvāṣṭram—démona Vṛtrāsuru, syna Tvaṣṭy; grasantam—který pohlcuje; bhuvana-trayam—tři světy; grastāni—pohlcené; yena—jímž; naḥ—naše; kṛṣṇa—ó Śrī Kṛṣṇo; tejāṁsi—veškerá síla a moc; astra—šípy; āyudhāni—a další zbraně; ca — také.
Proto, ó Pane, ó nejvyšší vládce, ó Pane Kṛṣṇo, prosíme znič tohoto nebezpečného démona Vṛtrāsuru, syna Tvaṣṭy, který již pohltil všechny naše zbraně, naše bojové prostředky a naši sílu a vliv.
Pán říká v Bhagavad-gītě (7.15-16):
na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino ’rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
“Ti ničemové, kteří jsou zcela hloupí, kteří jsou nejnižší z lidí, jež o poznání připravila iluze a kteří přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají. Ó nejlepší z Bharatovců (Arjuno), čtyři druhy zbožných lidí Mi začínají oddaně sloužit — trpící, toužící po bohatství, zvídavý a hledající poznání Absolutního.”
Čtyři druhy začínajících oddaných, kteří přicházejí nabízet Nejvyšší Osobnosti Božství oddanou službu na základě hmotných motivů, nejsou čistí oddaní, ale jejich situace je příznivá v tom, že tito materialističtí oddaní se někdy vzdávají svých hmotných tužeb a očistí se. Když jsou polobozi zcela bezmocní, přicházejí za Nejvyšší Osobností Božství zarmoucení a se slzami v očích, modlí se k Pánu, a tak se stávají téměř čistými oddanými bez hmotných tužeb. Přiznávají, že kvůli svým rozsáhlým hmotným možnostem zapomněli na čistou oddanou službu, a proto se plně odevzdávají Pánu a nechávají na Něm, zda se o ně postará nebo je zničí. Takové odevzdání se je nezbytné. Bhaktivinoda Ṭhākura zpívá: mārabi rākhabi—yo icchā tohārā. “Ó Pane, plně se odevzdávám Tvým lotosovým nohám. Nyní mě můžeš ochránit nebo zničit — jednej, jak si přeješ. Máš plné právo udělat obojí.”