SLOKA 24
hiṁsā tad-abhimānena
daṇḍa-pāruṣyayor yathā
vaiṣamyam iha bhūtānāṁ
mamāham iti pārthiva
hiṁsā—utrpení; tat—tohoto; abhimānena—kvůli falešnému pojetí; daṇḍa-pāruṣyayoḥ—když přijde trest a kárání; yathā—stejně jako; vaiṣamyam—mylné pojetí; iha—zde (v tomto těle); bhūtānām—živých bytostí; mama-aham—moje a já; iti—tak; pārthiva—ó pane země.
Můj milý králi, podmíněná duše s tělesným pojetím života považuje tělo za své vlastní já a vše, co má k tělu nějaký vztah, pokládá za své. Následkem této mylné představy podléhá protikladům, jako je chvála a trest.
Duše pociťuje důsledky kárání či chvály jedině tehdy, když se považuje za tělo. Pak prohlásí někoho za svého nepřítele a někoho jiného za přítele; nepřítele chce trestat a přítele vítat. Toto vytváření přátel a nepřátel je výsledkem tělesného pojetí života.