SLOKA 39
enaḥ pūrva-kṛtaṁ yat tad
rājānaḥ kṛṣṇa-vairiṇaḥ
jahus te ’nte tad-ātmānaḥ
kīṭaḥ peśaskṛto yathā
enaḥ—tato hříšná činnost (urážení Nejvyššího Pána); pūrva-kṛtam — vykonávaná v minulých životech; yat—která; tat—ta; rājānaḥ—králové; kṛṣṇa-vairiṇaḥ—vždy jednající jako nepřátelé Kṛṣṇy; jahuḥ—zřekli se; te—všichni; ante—v době své smrti; tat-ātmānaḥ—získávající stejné duchovní tělo a podobu; kīṭaḥ—červ; peśaskṛtaḥ—(polapený) černým trubcem; yathā—stejně jako.
Nejen Śiśupāla a Dantavakra, ale i mnozí další králové, kteří vystupovali jako nepřátelé Kṛṣṇy, dosáhli v čase své smrti osvobození. Jelikož mysleli na Pána, získali duchovní těla a podoby stejné jako Jeho, tak jako červi polapení černým trubcem obdrží tělo, jaké má on.
Zde je vysvětleno tajemství jógové meditace. Skuteční yogīni v srdci neustále meditují o podobě Viṣṇua. Díky tomu v okamžiku smrti opouštějí těla s myšlenkami na Viṣṇua, a tak dosahují Viṣṇuloky, Vaikuṇṭhaloky, kde získají tytéž tělesné rysy jako Pán. Již víme ze šestého zpěvu, že když Viṣṇudūtové přišli z Vaikuṇṭhy vysvobodit Ajāmila, vypadali přesně jako Viṣṇu: měli čtyři ruce a stejné rysy jako On. Můžeme tedy učinit závěr, že pokud se někdo věnuje myšlení na Viṣṇua a je do myšlenek na Něho plně pohroužen, když umírá, vrátí se domů, zpátky k Bohu. Dokonce i nepřátelé Kṛṣṇy, kteří na Něho mysleli se strachem (bhaya)—jako například král Kaṁsa — získali těla po duchovní stránce podobná Pánovu.