SLOKA 18-20
ṛtāmṛtābhyāṁ jīveta
mṛtena pramṛtena vā
satyānṛtābhyām api vā
na śva-vṛttyā kadācana
ṛtam uñchaśilaṁ proktam
amṛtaṁ yad ayācitam
mṛtaṁ tu nitya-yācñā syāt
pramṛtaṁ karṣaṇaṁ smṛtam
satyānṛtaṁ ca vāṇijyaṁ
śva-vṛttir nīca-sevanam
varjayet tāṁ sadā vipro
rājanyaś ca jugupsitām
sarva-vedamayo vipraḥ
sarva-devamayo nṛpaḥ
ṛta-amṛtābhyām—ze zdrojů živobytí zvaných ṛta a amṛta; jīveta—člověk může žít; mṛtena—ze zaměstnání zvaného mṛta; pramṛtena vā—nebo ze zaměstnání pramṛta; satyānṛtābhyām api—i ze zaměstnání satyānṛta; vā—nebo; na—nikdy; śva-vṛttyā—činností psů; kadācana — kdykoliv; ṛtam—ṛta; uñchaśilam—živit se sbíráním zrní zanechaného na poli nebo na tržišti; proktam—je řečeno; amṛtam—zaměstnání amṛta; yat—které; ayācitam—získané bez žebrání; mṛtam—zaměstnání mṛta; tu—ale; nitya-yācñā—denně žebrat o zrní u farmářů; syāt—má být; pramṛtam—zdroj živobytí pramṛta; karṣaṇam—obdělávání pole; smṛtam—tak se připomíná; satyānṛtam—zaměstnání satyānṛta; ca—a; vāṇijyam—obchod; śva-vṛttiḥ—činnost psů; nīca-sevanam—služba níže postaveným (vaiśyům a śūdrům); varjayet—má se zříci; tām—té (činnosti psů); sadā—vždy; vipraḥ—brāhmaṇa; rājanyaḥ ca—a kṣatriya; jugupsitām — odporné; sarva-veda-mayaḥ—obeznámený s veškerou védskou moudrostí; vipraḥ—brāhmaṇa; sarva-deva-mayaḥ—ztělesnění všech polobohů; nṛpaḥ—kṣatriya či král.
Za výjimečných okolností může člověk přijmout kterékoliv ze zaměstnání zvaných ṛta, amṛta, mṛta, pramṛta a satyānṛta, ale nikdy by neměl přijímat činnosti psa. Zaměstnání uñchaśila, sbírání zrní z pole, se nazývá ṛta. Shromažďování bez žebrání se nazývá amṛta, žebrání zrní je mṛta, obdělávání půdy se říká pramṛta a obchod je satyānṛta. Služba nízko postaveným lidem se však nazývá śva-vṛtti, činnost psů. Konkrétně brāhmaṇové a kṣatriyové by neměli přijímat podřadnou a odpornou službu śūdrům. Brāhmaṇové mají být důkladně obeznámeni s veškerou védskou moudrostí a kṣatriyové s uctíváním polobohů.
Bhagavad-gītā (4.13) uvádí: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ — čtyři třídy společnosti stvořil Nejvyšší Pán podle tří kvalit hmotné přírody a činností, které jsou s nimi spojeny. Princip dělení společnosti na čtyři skupiny — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra — byl dříve přísně zachováván, ale kvůli postupnému zanedbávání zásad varṇāśrama-dharmy převládlo obyvatelstvo úrovně varṇa-saṅkara a celý systém je zapomenut. V tomto věku Kali je prakticky každý śūdrou (kalau śūdra-sambhavāḥ) a nalézt brāhmaṇu, kṣatriyu či vaiśyu je značně obtížné. I když je hnutí pro vědomí Kṛṣṇy hnutím brāhmaṇů a vaiṣṇavů, snaží se opět nastolit Bohem inspirované zřízení varṇāśramy, neboť bez tohoto rozdělení společnosti nemůže nikde nastat mír ani blahobyt.