SLOKA 24
śūdrasya sannatiḥ śaucaṁ
sevā svāminy amāyayā
amantra-yajño hy asteyaṁ
satyaṁ go-vipra-rakṣaṇam
śūdrasya—śūdry (člena čtvrté společenské třídy, dělníka); sannatiḥ—poslouchání vyšších tříd (brāhmaṇů, kṣatriyů a vaiśyů); śaucam — čistotnost; sevā—služba; svāmini—pánovi, který ho zaopatřuje; amāyayā—bez falše; amantra-yajñaḥ—konání obětí pouhým skládáním poklon (bez pronášení manter); hi—zajisté; asteyam—vyvarování se krádeží; satyam—věrnost pravdě; go—krávy; vipra—brāhmaṇy; rakṣaṇam — chránící.
Skládat poklony vyšším třídám společnosti (brāhmaṇům, kṣatriyům a vaiśyům), být vždy čistý, být prostý falše, sloužit svému pánovi, konat oběti bez pronášení manter, nekrást, vždy mluvit pravdu a poskytovat veškerou ochranu kravám a brāhmaṇům — to jsou znaky śūdry.
Ze zkušenosti každý ví, že dělníci či služebníci mají obvykle ve zvyku krást. Prvotřídní služebník je ten, který nekrade. Zde je uvedeno, že prvotřídní śūdra musí být stále čistý, nesmí krást ani lhát a musí vždy sloužit svému pánovi. Může se účastnit obětí či védských obřadů společně se svým pánem, ale nesmí pronášet mantry, neboť ty mohou vyslovovat pouze lidé z vyšších tříd. Tomu, kdo není zcela čistý a nedosáhl úrovně brāhmaṇů, kṣatriyů či vaiśyů — není dvija, dvojzrozený — recitace manter nepřinese kýžený výsledek.