SLOKA 6
suśīlo mita-bhug dakṣaḥ
śraddadhāno jitendriyaḥ
yāvad-arthaṁ vyavaharet
strīṣu strī-nirjiteṣu ca
su-śīlaḥ—velmi slušný a způsobný; mita-bhuk—má jíst tolik, kolik potřebuje (ani více, ani méně); dakṣaḥ—dovedný či aktivní, stále zaneprázdněný; śraddadhānaḥ—s úplnou vírou v pokyny śāstry a duchovního učitele; jita-indriyaḥ—zcela ovládající smysly; yāvat-artham—nakolik je nutné; vyavaharet—má se chovat; strīṣu—k ženám; strī-nirjiteṣu—k mužům, kteří jsou pod pantoflem, ovládáni ženami; ca—také.
Brahmacārī má být způsobný, vlídný a nemá jíst či shromažďovat více, než je zapotřebí. Musí být vždy činný, dovedný a mít úplnou víru v pokyny duchovního učitele a śāstry. Má dokonale ovládat smysly a se ženami nebo s těmi, kdo jsou ženami ovládáni, se má stýkat jen v nezbytné míře.
Brahmacārī si má dávat velký pozor, aby se nestýkal se ženami nebo s muži, kteří na ženách příliš lpí. Když jde prosit o almužnu, je samozřejmě nucen hovořit se ženami a s muži, kteří jsou k ženám nadměrně poutáni, ale tato setkání mají být krátká a omezená pouze na řeč o almužně. Při styku s takovými muži musí být brahmacārī velmi opatrný.