SLOKA 5
supti-prabodhayoḥ sandhāv
ātmano gatim ātma-dṛk
paśyan bandhaṁ ca mokṣaṁ ca
māyā-mātraṁ na vastutaḥ
supti—v bezvědomí; prabodhayoḥ—a při vědomí; sandhau—v mezistavu; ātmanaḥ—sebe; gatim—pohyb; ātma-dṛk—ten, kdo skutečně dokáže vidět vlastní já; paśyan—vždy se snažící vidět či poznat; bandham—podmíněný stav života; ca—také; mokṣam—osvobozený stav života; ca — také; māyā-mātram—jen iluze; na—ne; vastutaḥ—ve skutečnosti.
V bezvědomí, při vědomí i mezi těmito dvěma stavy se má snažit poznat vlastní já a pak na této úrovni setrvávat. Takto by měl vnímat, že podmíněný a osvobozený stav života jsou jen klamné, nikoliv skutečné. S tímto vyšším pochopením by měl vidět pouze Absolutní Pravdu prostupující vším.
Stav bez vědomí není nic jiného než nevědomost, temnota či hmotné bytí, a ve vědomém stavu je živá bytost bdělá. Stav mezi vědomím a bezvědomím není trvalý. Ten, kdo je pokročilý v poznání vlastního já, by měl vědět, že bezvědomí a vědomí nejsou nic jiného než iluze — v zásadě neexistují. Existuje pouze Nejvyšší Absolutní Pravda. V Bhagavad-gītě (9.4) to Pán dokládá takto:
mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ
“Ve své neprojevené podobě prostupuji celým vesmírem. Všechny bytosti jsou ve Mně, ale Já nejsem v nich.” Vše existuje na základě Kṛṣṇova neosobního rysu; nic nemůže existovat bez Kṛṣṇy. Pokročilý oddaný Kṛṣṇy tedy vidí Pána všude a iluze se ho nedotýká.