SLOKA 12
jahyād yad-arthe svān prāṇān
hanyād vā pitaraṁ gurum
tasyāṁ svatvaṁ striyāṁ jahyād
yas tena hy ajito jitaḥ
jahyāt—člověk si může vzít; yat-arthe—pro koho; svān—svůj vlastní; prāṇān—život; hanyāt—může zabít; vā—nebo; pitaram—otce; gurum — učitele či duchovního mistra; tasyām—vůči ní; svatvam—vlastnictví; striyām—vůči manželce; jahyāt—musí se vzdát; yaḥ—ten, kdo (Nejvyšší Osobnost Božství); tena—jím; hi—zajisté; ajitaḥ—nemůže být přemožen; jitaḥ—přemožený.
Muž pokládá svou manželku za vlastní do té míry, že kvůli ní někdy zabije sám sebe nebo druhé, dokonce včetně rodičů nebo duchovního mistra či učitele. Jestliže se tedy dokáže vzdát takové připoutanosti k manželce, přemůže Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jehož nikdy nikdo nemůže přemoci.
Každý manžel příliš lpí na své ženě. Vzdát se spojení s manželkou je tedy nesmírně obtížné, ale pokud to někdo v zájmu služby Nejvyšší Osobnosti Božství nějakým způsobem dokáže, pak se Nejvyšší Pán — přestože Ho nikdo nemůže přemoci — nechá takovým oddaným ovládat. A je-li Pán s oddaným spokojený, co je pro něho pak nedosažitelné? Proč by se muž nevzdal náklonnosti k manželce a dětem a nepřijal útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství? Jak může ztratit něco hmotného? Rodinný život znamená připoutanost k manželce, zatímco sannyāsa znamená odpoutanost od manželky a připoutanost ke Kṛṣṇovi.