SLOKA 9
mṛgoṣṭra-khara-markākhu-
sarīsṛp khaga-makṣikāḥ
ātmanaḥ putravat paśyet
tair eṣām antaraṁ kiyat
mṛga—jeleni; uṣṭra—velbloudi; khara—osli; marka—opice; ākhu — myši; sarīsṛp—hadi; khaga—ptáci; makṣikāḥ—mouchy; ātmanaḥ—sebe samého; putra-vat—jako syny; paśyet—má nazírat; taiḥ—s těmito syny; eṣām—těchto zvířat; antaram—rozdíl; kiyat—jak malý.
Se zvířaty, jako jsou jeleni, velbloudi, osli, opice, myši, hadi, ptáci a mouchy, má člověk jednat stejně, jako by jednal se svým vlastním synem. Jak malý je rozdíl mezi dětmi a těmito nevinnými zvířaty!
Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, chápe, že mezi zvířaty a nevinnými dětmi v jeho domácnosti není žádný rozdíl. Dokonce i v běžném životě máme tu zkušenost, že domácí kočka nebo pes jsou přijímáni stejně jako vlastní děti, bez jakékoliv zášti. Tak jako děti jsou i neinteligentní zvířata rovněž syny Nejvyšší Osobnosti Božství, a ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy—byť i hospodář — by proto mezi dětmi a nebohými zvířaty neměl rozlišovat. Moderní společnost bohužel vynalézá mnoho prostředků na zabíjení různých druhů živočichů. Například na polích je často mnoho myší, létajícího hmyzu a dalších tvorů, kteří ohrožují výnosy, a lidé je zabíjejí pesticidy. Tento verš ale takové zabíjení zakazuje. Každá živá bytost se má živit potravou, kterou jí dává Nejvyšší Osobnost Božství. Lidstvo se nemá považovat za jediného uživatele všeho vlastnictví Boha; naopak — musí chápat, že na Boží majetek mají nárok i všechna zvířata. V tomto verši jsou uvedeni dokonce i hadi, což znamená, že ani vůči nim nemá hospodář chovat nenávist. Je-li každý plně uspokojen potravou, která je darem od Pána, proč by se měly živé bytosti mezi sebou nenávidět? V moderní době lidi velice lákají komunistické představy o společnosti, ale nemyslíme si, že může existovat jakákoliv lepší komunistická představa než ta, kterou vysvětluje tento verš Śrīmad-Bhāgavatamu. Dokonce i v komunistických zemích jsou nebohá zvířata bezohledně zabíjena, přestože by měla mít také právo živit se svou vymezenou potravou.