SLOKA 15
dharmārtham api neheta
yātrārthaṁ vādhano dhanam
anīhānīhamānasya
mahāher iva vṛttidā
dharma-artham—v náboženství či hospodářském rozvoji; api—skutečně; na—ne; īheta—má se snažit získat; yātrā-artham—jen aby přežil; vā—nebo; adhanaḥ—ten, kdo nemá žádný majetek; dhanam—peníze; anīhā—stav bez tužeb; anīhamānasya—toho, kdo se nesnaží ani vydělávat na živobytí; mahā-aheḥ—velký had zvaný krajta; iva—jako; vṛtti-dā—který si opatřuje obživu bez námahy.
I když je člověk chudý, nemá se snažit zlepšovat svou ekonomickou situaci, jen aby udržoval tělo a duši pohromadě nebo aby se stal slavným náboženským představitelem. Velká krajta, jež leží na jednom místě, získává potravu, kterou potřebuje k přežití, aniž by se o to snažila; podobně ten, kdo nemá žádné touhy, získá obživu, aniž by o to usiloval.
Lidský život je určen k rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Člověk se nemusí ani snažit vydělávat na živobytí, aby přežil. To je zde dokresleno příkladem velké krajty, která leží na jednom místě a nikdy se nepřemísťuje, aby získala obživu, ale přesto je o ni milostí Pána postaráno. Nārada Muni také doporučoval (Bhāg. 1.5.18): tasyaiva hetoḥ prayateta kovidaḥ — člověk se má snažit pouze rozvinout vědomí Kṛṣṇy. Nemá toužit po ničem jiném; ani po práci zajišťující vlastní obživu. Tento postoj můžeme vidět u mnoha osobností. Například Mādhavendra Purī nikdy nikoho nechodil žádat o potravu. Také Śukadeva Gosvāmī řekl: kasmād bhajanti kavayo dhana-durmadāndhān. Proč by se měl člověk obracet na někoho, kdo je zaslepený bohatstvím? Měl by raději záviset na Kṛṣṇovi a On mu vše dá. Všichni členové našeho hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, ať už gṛhasthové či sannyāsīni, by se měli s odhodláním snažit šířit toto hnutí a Kṛṣṇa jim dodá vše potřebné. V této souvislosti je vysoce hodnocen způsob, jakým si obživu opatřuje krajta (ājagara-vṛtti). I když je člověk velice chudý, má usilovat pouze o rozvoj vědomí Kṛṣṇy; ne o zajišťování živobytí.