SLOKA 24
kṛpayā bhūtajaṁ duḥkhaṁ
daivaṁ jahyāt samādhinā
ātmajaṁ yoga-vīryeṇa
nidrāṁ sattva-niṣevayā
kṛpayā—tím, že je milostivý ke všem ostatním živým bytostem; bhūta-jam—kvůli druhým živým bytostem; duḥkham—utrpení; daivam—utrpení způsobené prozřetelností; jahyāt—člověk se má vzdát; samādhinā—pomocí transu či meditace; ātma-jam—utrpení způsobené tělem a myslí; yoga-vīryeṇa—praktikováním haṭha-yogy, prāṇāyāmy a tak dále; nidrām—spánku; sattva-niṣevayā—rozvíjením bráhmanských vlastností či kvality dobra.
Náležitým chováním prostým závisti má člověk vzdorovat utrpení, jež pochází od jiných živých bytostí, meditací v transu utrpení způsobenému prozřetelností a praktikováním haṭha-yogy, prāṇāyāmy atd. utrpení způsobenému tělem a myslí. Rozvojem kvality dobra, zvláště v ohledu jedení, má překonat spánek.
Praxí se má člověk naučit nejíst způsobem, který přináší utrpení jiným živým bytostem — trpím, když mě trápí nebo zabíjejí druzí, a proto bych žádnou živou bytost neměl trápit či zabíjet. Lidé nevědí, že za zabíjení nevinných zvířat jim hmotná příroda udělí kruté reakce. Země, kde lidé zbytečně zabíjejí zvířata, budou muset trpět válkami a epidemiemi, které na ně hmotná příroda uvalí. Když tedy srovnáme vlastní utrpení s utrpením ostatních, měli bychom být ke všem živým bytostem laskaví. Utrpení vnucenému prozřetelností se nemůžeme vyhnout, a když tedy přijde, měli bychom se plně pohroužit do zpívání Hare Kṛṣṇa mantry. Utrpení způsobenému tělem a myslí můžeme uniknout praktikováním mystické haṭha-yogy.