SLOKA 23
ānvīkṣikyā śoka-mohau
dambhaṁ mahad-upāsayā
yogāntarāyān maunena
hiṁsāṁ kāmādy-anīhayā
ānvīkṣikyā—uvažováním o hmotných a duchovních námětech; śoka—nářek; mohau—a iluzi; dambham—pýchu; mahat—vaiṣṇavovi; upāsayā—sloužením; yoga-antarāyān—překážky na cestě yogy; maunena — mlčením; hiṁsām—násilí; kāma-ādi—o smyslový požitek; anīhayā—bez úsilí.
Rozhovory o duchovním poznání může člověk překonat nářek a iluzi, sloužením velkému oddanému se může zbavit pýchy, mlčením se může vyhnout překážkám na cestě mystické yogy a zanecháním smyslového požitku může překonat násilí.
Člověk, kterému zemře syn, propadne nářku a iluzi a začne pro něho bědovat, ale tento stav může překonat, když vezme v úvahu verše z Bhagavad-gīty.
jātasya hi dhruvo mṛtyur
dhruvaṁ janma mṛtasya ca
Jelikož se duše převtěluje, musí každý, kdo se narodil, své tělo opustit a pak přijmout další. To by nemělo být důvodem k nářku. Pán Kṛṣṇa proto říká: dhīras tatra na muhyati — ten, kdo je dhīra neboli rozvážný, kdo zná filozofii a je obdařen poznáním, se kvůli převtělování duše nemůže rmoutit.