SLOKA 32-33
prāṇāpānau sannirundhyāt
pūra-kumbhaka-recakaiḥ
yāvan manas tyajet kāmān
sva-nāsāgra-nirīkṣaṇaḥ
yato yato niḥsarati
manaḥ kāma-hataṁ bhramat
tatas tata upāhṛtya
hṛdi rundhyāc chanair budhaḥ
prāṇa—vzduch proudící dovnitř; apānau—vzduch proudící ven; sannirundhyāt—má zastavit; pūra-kumbhaka-recakaiḥ—prostřednictvím nadechování se, vydechování a zadržování dechu, které se odborně nazývají pūraka, kumbhaka a recaka; yāvat—tak dlouho; manaḥ—mysl; tyajet — má se vzdát; kāmān—všech hmotných tužeb; sva—vlastního; nāsa-agra—na špičku nosu; nirīkṣaṇaḥ—hledící; yataḥ yataḥ—od čehokoliv a odkudkoliv; niḥsarati—odvádí; manaḥ—mysl; kāma-hatam—přemoženou chtivými touhami; bhramat—těkající; tataḥ tataḥ—z různých míst; upāhṛtya—poté, co ji přivede zpátky; hṛdi—v srdci; rundhyāt—má uvěznit (mysl); śanaiḥ—postupně, praxí; budhaḥ—učený yogī.
Učený yogī provádí dechová cvičení technikami zvanými pūraka, kumbhaka a recaka — ovládá nádechy a výdechy a pak obojí zastaví. Přitom si neustále hledí na špičku nosu. Tak odvádí mysl od připoutanosti k hmotě a vzdává se všech mentálních tužeb. Jakmile mysl přemohou hmotné touhy a uchýlí se k představám smyslového požitku, yogī ji má okamžitě přivést zpátky a uvěznit ji ve svém srdci.
Zde je stručně a jasně vysvětlena praxe yogy. Jakmile je v ní yogī dokonalý, vidí ve svém srdci Nadduši, aspekt Nejvyšší Osobnosti Božství zvaný Paramātmā. V Bhagavad-gītě však Nejvyšší Pán (6.47) říká:
yoginām api sarveṣām
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ
“Ten z yogīnů, který se ke Mně s velkou vírou neustále upíná, v nitru na Mě myslí, a prokazuje Mi transcendentální láskyplnou službu, je se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše. To je Můj názor.” Oddaný se může okamžitě stát dokonalým yogīnem, neboť neustále chová Kṛṣṇu ve svém srdci. To je další způsob, jak snadno praktikovat yogu. Pán říká:
man-manā bhava mad-bhakto
mad-yājī māṁ namaskuru
“Vždy na Mě mysli a staň se Mým oddaným. Uctívej Mě a skládej mi poklony.” (Bg. 18.65) Pokud někdo vykonává oddanou službu tak, že chová Kṛṣṇu neustále v srdci (man-manāḥ), okamžitě se stává prvotřídním yogīnem. Mít Kṛṣṇu vždy v mysli není pro oddaného obtížný úkol. Obyčejnému člověku s tělesným pojetím života může praktikování yogy pomoci, ale ten, kdo se bezprostředně začne věnovat oddané službě, se může bez potíží ihned stát dokonalým yogīnem.