SLOKA 43-44
rāgo dveṣaś ca lobhaś ca
śoka-mohau bhayaṁ madaḥ
māno ’vamāno ’sūyā ca
māyā hiṁsā ca matsaraḥ
rajaḥ pramādaḥ kṣun-nidrā
śatravas tv evam ādayaḥ
rajas-tamaḥ-prakṛtayaḥ
sattva-prakṛtayaḥ kvacit
rāgaḥ—připoutanost; dveṣaḥ—nepřátelství; ca—také; lobhaḥ—chamtivost; ca—také; śoka—nářek; mohau—iluze; bhayam—strach; madaḥ—šílenství; mānaḥ—pýcha; avamānaḥ—urážky; asūyā—hledání chyb na druhých; ca—také; māyā—klamání; hiṁsā—násilí; ca—také; matsaraḥ—nesnášenlivost; rajaḥ—vášeň; pramādaḥ—zmatenost; kṣut—hlad; nidrā—spánek; śatravaḥ—nepřátelé; tu—ovšem; evam ādayaḥ—dokonce i další podobná pojetí života; rajaḥ-tamaḥ—kvůli pojetí vášně a nevědomosti; prakṛtayaḥ—příčiny; sattva—kvůli pojetí dobra; prakṛtayaḥ—příčiny; kvacit—někdy.
Je-li někdo v podmíněném stavu, jeho pojetí života je někdy znečištěné vášní a nevědomostí, které se projevují jako připoutanost, nepřátelství, chamtivost, nářek, iluze, strach, šílenství, pýcha, urážky, hledání chyb na druhých, klamání, násilí, nesnášenlivost, vášeň, zmatenost, hlad a spánek. To vše jsou nepřátelé. Někdy je také pojetí živé bytosti znečištěné kvalitou dobra.
Skutečným cílem života je vrátit se domů, zpátky k Bohu, ale v cestě k jeho dosažení stojí mnoho překážek vytvořených třemi kvalitami hmotné přírody — někdy kombinací rajo-guṇy a tamo-guṇy, kvalit vášně a nevědomosti, a jindy kvalitou dobra. Tato pojetí života v hmotném světě brání v duchovním pokroku dokonce i lidumilovi, nacionalistovi a z hmotného hlediska dobrému člověku. Oč většími překážkami jsou potom nepřátelství, chamtivost, iluze, nářek a příliš velká připoutanost k hmotnému požitku. Abychom se blížili k terči, kterým je Viṣṇu — což je naším skutečným zájmem — musíme být silní a naučit se tyto různé překážky neboli nepřátele zdolávat. Jinými slovy, neměli bychom lpět na přání být dobrým či špatným člověkem tohoto hmotného světa.
Takzvané dobré a špatné vlastnosti v tomto světě jsou jedno a totéž, neboť je tvoří tři kvality hmotné přírody. Tuto hmotnou přírodu musíme překonat. Dokonce i védské obřady se zakládají na třech kvalitách. Proto Kṛṣṇa radil Arjunovi:
traiguṇya-viṣayā vedā
nistraiguṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān
“Védy převážně pojednávají o tématech spojených s třemi kvalitami hmotné přírody. Ó Arjuno, staň se transcendentálním vůči těmto kvalitám. Zůstaň nedotčen protiklady, buď prostý veškeré úzkosti kvůli zisku a bezpečí a setrvávej na úrovni svého skutečného já.” (Bg. 2.45) Na jiném místě Bhagavad-gīty Pán říká: ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthāḥ — pokud se někdo stane dobrým člověkem (to znamená pokud je pod vlivem kvality dobra), může dosáhnout vyšších planetárních soustav. Je-li naopak člověk nakažen rajo-guṇou a tamo-guṇou, může zůstat zde nebo poklesnout do říše zvířat. Všechny tyto situace jsou však překážkami na cestě k duchovnímu osvobození. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto říká:
brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja
Má-li živá bytost dostatek štěstí, aby transcendovala všechny tyto takzvané dobré a špatné vlastnosti a dosáhla milostí Kṛṣṇy a gurua úrovně oddané služby, její život je úspěšný. Člověk tedy musí být velmi odvážný, aby tyto nepřátele vědomí Kṛṣṇy přemohl. Musí směle šířit vědomí Kṛṣṇy, aniž by se staral o dobro a zlo tohoto hmotného světa.