SLOKA 11
viṣṇur dvija-kriyā-mūlo
yajño dharmamayaḥ pumān
devarṣi-pitṛ-bhūtānāṁ
dharmasya ca parāyaṇam
viṣṇuḥ—Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství; dvija—brāhmaṇů a kṣatriyů; kriyā-mūlaḥ—jehož kořenem je konání yajñi a obřadů uvedených ve Védách; yajñaḥ—zosobněná yajña (Pán Viṣṇu, jenž je známý pod jménem yajña-puruṣa); dharma-mayaḥ—jenž je zdrojem všech náboženských zásad; pumān—Nejvyšší Osoba; deva-ṛṣi—polobohů a velkých ṛṣiů, jako je Vyāsadeva a Nārada; pitṛ—předků; bhūtānām—a všech ostatních živých bytostí; dharmasya—náboženských zásad; ca—také; parāyaṇam—útočiště.
Základním principem bráhmanské kultury je uspokojit Pána Viṣṇua, zosobnění obětí a jiných obřadů. Pán Viṣṇu je zosobněným zdrojem všech náboženských zásad a útočištěm všech polobohů, vznešených Pitů a lidí. Když budou zabiti brāhmaṇové, nebude nikoho, kdo by vedl kṣatriyi ke konání obětí, a polobozi, kteří nebudou uspokojováni yajñou, zemřou.
Pán Viṣṇu je středem bráhmanské kultury, a Hiraṇyakaśipuovým plánem tedy bylo zabít Viṣṇua, neboť tak by přirozeně zanikla i bráhmanská kultura. To by znamenalo konec yajñi a v důsledku toho zastavení pravidelných přídělů deště (yajñād bhavati parjanyaḥ). Na celém světě by nastal zmatek, a vše by přirozeně vedlo k porážce polobohů. Z tohoto verše je zřejmé, v jak neutěšeném stavu se lidstvo nachází, když je zničena védská civilizace Árjů a brāhmaṇové přestanou provádět védské obřady. Kalau śūdra-sambhavaḥ — v této moderní době se obyvatelstvo skládá převážně z śūdrů; bráhmanská kultura je tedy nyní ztracena a je nesmírně obtížné ji správným způsobem uvést do původního stavu. Pán Caitanya proto doporučuje zpívat svaté jméno Pána, čímž se bráhmanská kultura snadno obnoví.
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
Kvůli vzrůstajícímu počtu démonských obyvatel pozbyli lidé bráhmanské kultury a neexistuje ani kšatrijská vláda. Místo toho je státním zřízením demokracie, v níž může být kterýkoliv śūdra zvolen do čela vlády a chopit se moci. Kali-yuga má nesmírně zhoubné následky. Śāstra (Bhāg. 12.2.13) uvádí: dasyu-prāyeṣu rājasu — vláda si osvojí způsoby lupičů (dasyu). Nebudou dostupné pokyny brāhmaṇů, a pokud ano, nebudou žádní kšatrijští vládci, kteří by je následovali. Pomineme-li Kali-yugu, dokonce i dříve, když se dařilo démonům, existoval plán (vytvořený Hiraṇyakaśipuem) zničit bráhmanskou kulturu a kšatrijskou vládu, a tak způsobit chaos na celém světě. V Satya-yuze bylo uskutečnění tohoto plánu velice obtížné, ale v Kali-yuze, která je plná śūdrů a démonů, bráhmanská kultura neexistuje a může být obnovena jedině zpíváním mahā-mantry. Proto zahájilo svou činnost hnutí pro vědomí Kṛṣṇy — aby snadným způsobem obnovilo bráhmanskou kulturu a umožnilo tak lidem žít šťastně a pokojně v tomto životě a připravit se na dosažení lepšího postavení v životě příštím. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti cituje následující verš z Brahmāṇḍa Purāṇy:
vipra-yajñādi-mūlaṁ tu
harir ity āsuraṁ matam
harir eva hi sarvasya
mūlaṁ samyaṅ mato nṛpa
“Ó králi, démoni si myslí, že Hari, Pán Viṣṇu, existuje díky brāhmaṇům a yajñi, ale Hari je ve skutečnosti příčinou existence všeho, včetně brāhmaṇů a yajñi.” Popularizace hari-kīrtanu neboli sankírtanového hnutí tedy povede k přirozenému návratu bráhmanské kultury a kšatrijské vlády a lidé budou velmi šťastní.