SLOKA 38
aho vayaṁ dhanyatamā yad atra
tyaktāḥ pitṛbhyāṁ na vicintayāmaḥ
abhakṣyamāṇā abalā vṛkādibhiḥ
sa rakṣitā rakṣati yo hi garbhe
aho—ó; vayam—my; dhanya-tamāḥ—navýsost šťastliví; yat—protože; atra—nyní; tyaktāḥ—ponecháni sami, bez ochrany; pitṛbhyām—otcem i matkou; na—ne; vicintayāmaḥ—obáváme se; abhakṣyamāṇāḥ—nesežráni; abalāḥ—velice slabí; vṛka-ādibhiḥ—tygry a jinou dravou zvěří; saḥ—On (Nejvyšší Pán, Osobnost Božství); rakṣitā—bude chránit; rakṣati—chránil; yaḥ—kdo; hi—zajisté; garbhe—v lůně.
Je podivuhodné, že tyto starší ženy nemají vyšší poznání o životě než my. Máme opravdu velké štěstí — přestože jsme děti a opuštěni se musíme prodírat hmotným životem, bez ochrany otce a matky, a přestože jsme velmi slabí, nezahubila a nesežrala nás dravá zvěř. Máme proto pevnou víru, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který nás chránil i v lůně matky, nás ochrání všude.
Bhagavad-gītā (18.61) uvádí: īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati — Pán je v srdcích všech. Poskytuje ochranu a dává různé druhy těl všem živým bytostem, toužícím po požitku. Vše se děje z nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Nikdo by proto neměl naříkat kvůli zrození a smrti živé bytosti, jež zařídil Nejvyšší Pán. V Bhagavad-gītě (15.15) Pán Kṛṣṇa říká: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — “Sídlím v srdcích všech a ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění.” Každý musí jednat podle pokynů Pána sídlícího v srdci. Podmíněná duše však touží po nezávislém jednání, a Pán jí proto umožňuje jednat a pociťovat reakce. Nejvyšší Osobnost Božství říká: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaranaṁ vraja — “Zřekni se všech ostatních povinností a jen se Mi odevzdej.” Ten, kdo se nedrží pokynů Nejvyššího, dostává možnost užívat si hmotného světa. Pán podmíněnou duši neomezuje, ale naopak jí dává příležitost k požitku, aby na základě zralé zkušenosti — po mnoha a mnoha životech (bahūnāṁ janmanām ante) — pochopila, že odevzdat se lotosovým nohám Vāsudeva je jedinou povinností všech živých bytostí.