SLOKA 20
evam aiśvarya-mattasya
dṛptasyocchāstra-vartinaḥ
kālo mahān vyatīyāya
brahma-śāpam upeyuṣaḥ
evam—takto; aiśvarya-mattasya—toho, jenž byl opojen různými druhy bohatství; dṛptasya—velmi pyšný; ut-śāstra-vartinaḥ—překračující usměrňující zásady uvedené v śāstrách; kālaḥ—doba; mahān—velká; vyatīyāya—uplynula; brahma-śāpam—prokletí vznešenými brāhmaṇy; upeyuṣaḥ — když jej postihlo.
Hiraṇyakaśipu tak strávil dlouhou dobu, nesmírně pyšný na své bohatství a překračující zákony a usměrnění uvedené v autoritativních śāstrách. Stihlo jej tedy prokletí čtyř Kumārů, velkých brāhmaṇů.
V minulosti došlo k mnoha případům, kdy démoni poté, co získali hmotné bohatství, nesmírně zpychli — až do té míry, že překračovali zákony a usměrnění autoritativních śāster. Tak se choval Hiraṇyakaśipu. Bhagavad-gītā (16.23) uvádí:
yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya
vartate kāma-kārataḥ
na sa siddhim avāpnoti
na sukhaṁ na parāṁ gatim
“Ten, kdo se nestará o příkazy písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle.” Slovo śāstra označuje to, co řídí naše jednání. Zákony a usměrňující zásady uvedené v śāstrách nemůžeme porušovat či překračovat. Bhagavad-gītā to dokládá znovu a znovu:
tasmāc chāstraṁ pramāṇaṁ te
kāryākārya-vyavasthitau
jñātvā śāstra-vidhānoktaṁ
karma kartum ihārhasi
“Je tedy třeba pochopit, co je a co není povinnost, podle pravidel písem. Ten, kdo je zná, má jednat tak, aby mohl být postupně povznesen.” (Bg. 16.24) Každý by měl jednat podle pokynů śāster. Vliv hmotné energie je ale tak silný, že jakmile někdo získá hmotné bohatství, začne zákony písem překračovat. Když člověk překračuje zákony śāster, okamžitě se ocitá na cestě zkázy.