SLOKA 17
daiteya-candana-vane
jāto ’yaṁ kaṇṭaka-drumaḥ
yan-mūlonmūla-paraśor
viṣṇor nālāyito ’rbhakaḥ
daiteya—démonského rodu; candana-vane—v santálovém lese; jātaḥ—narozený; ayam—tento; kaṇṭaka-drumaḥ—trnitý strom; yat—jehož; mūla—kořenů; unmūla—k přesekání; paraśoḥ—který je jako sekera; viṣṇoḥ—Pána Viṣṇua; nālāyitaḥ—rukojeť; arbhakaḥ—chlapec.
Ten darebák Prahlāda se objevil jako trnitý strom v santálovém lese. K pokácení santálových stromů je třeba sekery a dřevo trnitého stromu je vhodné na její rukojeť. Pán Viṣṇu je sekerou na vykácení santálového lesa, démonského rodu, a Prahlāda je její rukojetí.
Trnité stromy obvykle rostou na pustých místech, nikoli v santálových lesích. Kastovní brāhmaṇové Ṣaṇḍa a Amarka však prohlásili, že dynastie Daityi Hiraṇyakaśipua je jako santálový les a Prahlāda Mahārāja jako houževnatý trnitý strom, který může poskytnout dřevo na rukojeť sekery. Pána Viṣṇua přirovnali k samotné sekeře. K pokácení trnitého stromu nestačí ostří sekery — je třeba rukojeti, a tu lze vyrobit právě z tohoto stromu. Trnitý strom v podobě démonské civilizace tedy může být rozsekán na kousky sekerou viṣṇu-bhakti, oddané služby Pánu Kṛṣṇovi. Některé osoby patřící k démonské civilizaci — jako například Prahlāda Mahārāja — se mohou stát rukojetí sekery, aby pomohli Pánu Viṣṇuovi, a celý les démonské civilizace tak lze rozštípat na třísky.