SLOKA 19
tata enaṁ gurur jñātvā
jñāta-jñeya-catuṣṭayam
daityendraṁ darśayām āsa
mātṛ-mṛṣṭam alaṅkṛtam
tataḥ—pak; enam—ho (Prahlāda); guruḥ—jeho učitelé; jñātvā — znající; jñāta—známé; jñeya—které je třeba znát; catuṣṭayam—čtyři diplomatické zásady (sāma, usmiřování - dāna, dávání milodarů - bheda, rozdělování, a daṇḍa, potrestání); daitya-indram—Hiraṇyakaśipuovi, králi Daityů; darśayām āsa—předvedli; mātṛ-mṛṣṭam—vykoupaného matkou; alaṅkṛtam—ozdobeného šperky.
Po nějaké době si Ṣaṇḍa a Amarka mysleli, že Prahlāda Mahārāja je již dostatečně vzdělaný v diplomatických záležitostech — usmiřování vůdců lidu, jejich dosazování na výnosná místa, jejich rozdělování a panování nad nimi a trestání v případě neposlušnosti. Jednoho dne, když Prahlāda jeho matka osobně umyla, oblékla a pěkně ozdobila množstvím šperků, přivedli ho k jeho otci.
Má-li se student stát vládcem či králem, je nezbytné, aby se naučil čtyřem diplomatickým zásadám. Mezi králem a jeho poddanými dochází vždy ke střetům. Když tedy nějaký občan popouzí veřejnost proti králi, je královou povinností si ho předvolat a snažit se ho uklidnit příjemnými slovy: “Jsi pro stát velice důležitý. Proč bys měl znepokojovat veřejnost nějakým novým důvodem k neklidu?” Pokud to občana neupokojí, král mu má nabídnout nějaké výnosné místo, například guvernéra či ministra — jakékoliv místo, které zaručuje vysoký plat — a tím si ho získat. Když nepřítel i nadále burcuje veřejnost, král se má snažit vyvolat rozkol v jeho řadách. Pokračuje-li však nepřítel i přesto, král má použít argumentum ad baculum, tvrdý trest: uvrhnout ho do vězení nebo postavit před popravčí četu. Učitelé dosazení Hiraṇyakaśipuem učili Prahlāda Mahārāje diplomacii, aby mohl vládnout občanům bez potíží.