SLOKA 9
vatsa prahrāda bhadraṁ te
satyaṁ kathaya mā mṛṣā
bālān ati kutas tubhyam
eṣa buddhi-viparyayaḥ
vatsa—milý synu; prahrāda—Prahlāde; bhadram te—požehnání a štěstí tobě; satyam—pravdu; kathaya—pověz; mā—ne; mṛṣā—lež; bālān ati—přecházející ostatní démonské chlapce; kutaḥ—odkud; tubhyam — k tobě; eṣaḥ—toto; buddhi—inteligence; viparyayaḥ—znečištění.
Milý synu Prahlāde, přejeme ti klid a štěstí. Laskavě nám nelži. Odpověz po pravdě. Chlapci, které vidíš, nejsou jako ty, neboť nemluví scestně. Jak ses dostal k tomuto učení? Jak se mohlo stát, že byla tvá inteligence takto znečištěna?
Prahlāda Mahārāja byl ještě chlapec, a jeho učitelé si proto mysleli, že když ho upokojí, tak ihned poví pravdu a prozradí, jak tam přišli vaiṣṇavové a učili ho oddané službě. Bylo samozřejmě udivující, že ostatní synové Daityů ve stejné škole nebyli znečištěni; jediný údajně znečištěný učením vaiṣṇavů byl Prahlāda Mahārāja. Prvořadou povinností učitelů bylo vyzvědět, kdo byli ti vaiṣṇavové, kteří přišli Prahlāda učit a poskvrnit jeho inteligenci.