SLOKA 17-18
yato na kaścit kva ca kutracid vā
dīnaḥ svam ātmānam alaṁ samarthaḥ
vimocituṁ kāma-dṛśāṁ vihāra-
krīḍā-mṛgo yan-nigaḍo visargaḥ
tato vidūrāt parihṛtya daityā
daityeṣu saṅgaṁ viṣayātmakeṣu
upeta nārāyaṇam ādi-devaṁ
sa mukta-saṅgair iṣito ’pavargaḥ
yataḥ—protože; na—nikdy; kaścit—kdokoliv; kva—kdekoliv; ca—také; kutracit—kdykoliv; vā—nebo; dīnaḥ—chabého poznání; svam—své; ātmānam—vlastní já; alam—příliš; samarthaḥ—schopný; vimocitum — vysvobodit; kāma-dṛśām—žen plných chtíče; vihāra—v požitku ze sexu; krīḍā-mṛgaḥ—domácí mazlíček; yat—v kom; nigaḍaḥ—který je okovem hmotného otroctví; visargaḥ—rozšíření rodinných svazků; tataḥ—za těchto okolností; vidūrāt—zdaleka; parihṛtya—zříkající se; daityāḥ—ó moji přátelé, synové démonů; daityeṣu—mezi démony; saṅgam — společnost; viṣaya-ātma-keṣu—kteří příliš propadli smyslovému požitku; upeta—je třeba přistoupit; nārāyaṇam—Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství; ādi-devam—původ všech polobohů; saḥ—On; mukta-saṅgaiḥ — stykem s osvobozenými osobami; iṣitaḥ—vytoužená; apavargaḥ—cesta osvobození.
Moji drazí přátelé, ó synové démonů, nikdo z těch, kdo postrádají poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství, se v žádné době a v žádné zemi nedokázal vysvobodit z pout hmoty. Ti, jimž chybí poznání o Pánu, jsou naopak spoutáni hmotnými zákony. Propadli smyslovému požitku a jejich cílem je žena. Stávají se hračkami v rukách přitažlivých žen. Toto pojetí života je oklamalo a postupně je obklopují děti, vnoučata a pravnoučata. Tak jsou spoutáni hmotnými okovy. Těm, kdo tomuto pojetí života příliš propadli, se říká démoni. I když jste syny démonů, straňte se těchto lidí a přijměte útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství jménem Nārāyaṇa, původu všech polobohů, neboť konečným cílem Nārāyaṇových oddaných je vysvobodit se z pout hmotné existence.
Prahlāda Mahārāja zastával filozofické stanovisko, že člověk má opustit temnou studnu rodinného života a odejít do lesa, kde přijme útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství (hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ vanaṁ gato yad dharim āśrayeta). V tomto verši zdůrazňuje totéž. Nikdo, nikdy a nikde nedosáhl osvobození přílišnou náklonností a připoutaností k rodině. I ti, kdo jsou zdánlivě velmi vzdělaní, takto lpí na svých rodinách. Nedokáží bez nich být, ani když jsou již staří a invalidní, neboť jsou poutáni k uspokojování smyslů. O tom jsme již hovořili několikrát: yan maithunādi-gṛhamedhi sukhaṁ hi tuccham — takzvané hospodáře přitahuje požitek ze sexu. Tak setrvávají v okovech rodinného života a navíc chtějí, aby byly stejně spoutány i jejich děti. Přijímají role hraček v rukách žen, a klesají do nejtemnějších končin hmotné existence. Adānta-gobhir viśatāṁ tamisraṁ punaḥ punaś carvita-carvaṇānām—jelikož nedokáží ovládat své smysly, neustále žvýkají přežvýkané, a proto sestupují do nejtemnějších hmotných oblastí. Je třeba se zříci společnosti takových démonů a držet se společnosti oddaných. To nám umožní vysvobodit se z hmotného zajetí.