SLOKA 20-23
parāvareṣu bhūteṣu
brahmānta-sthāvarādiṣu
bhautikeṣu vikāreṣu
bhūteṣv atha mahatsu ca
guṇeṣu guṇa-sāmye ca
guṇa-vyatikare tathā
eka eva paro hy ātmā
bhagavān īśvaro ’vyayaḥ
pratyag-ātma-svarūpeṇa
dṛśya-rūpeṇa ca svayam
vyāpya-vyāpaka-nirdeśyo
hy anirdeśyo ’vikalpitaḥ
kevalānubhavānanda-
svarūpaḥ parameśvaraḥ
māyayāntarhitaiśvarya
īyate guṇa-sargayā
para-avareṣu — ve vznešených či pekelných podmínkách; bhūteṣu — v živých bytostech; brahma-anta — konče Pánem Brahmou; sthāvara-ādiṣu — počínaje nehybnými formami života, stromy a rostlinami; bhautikeṣu — hmotných prvků; vikāreṣu — v proměnách; bhūteṣu — v pěti hrubých prvcích hmotné přírody; atha — navíc; mahatsu — v mahat-tattvě, celkové hmotné energii; ca — také; guṇeṣu — v kvalitách hmotné přírody; guṇa-sāmye — v rovnovážném stavu hmotných kvalit; ca — a; guṇa-vyatikare — v nerovnovážném projevu kvalit hmotné přírody; tathā — také; ekaḥ — jeden; eva — pouze; paraḥ — transcendentální; hi — zajisté; ātmā — původní zdroj; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; īśvaraḥ — vládce; avyayaḥ — neměnný; pratyak — vnitřní; ātma-svarūpeṇa — svým původním, přirozeným postavením jako Nadduše; dṛśya-rūpeṇa — svými viditelnými podobami; ca — také; svayam — osobně; vyāpya — prostoupený; vyāpaka — všeprostupující; nirdeśyaḥ — jehož lze popsat; hi — zajisté; anirdeśyaḥ — jehož nelze popsat (vzhledem k jemné, subtilní povaze); avikalpitaḥ — bez rozrůznění; kevala — jedině; anubhava-ānanda-svarūpaḥ — jehož podoba oplývá blažeností a poznáním; parama-īśvaraḥ — Nejvyšší Osobnost Božství, nejvyšší vládce; māyayā — māyou, matoucí energií; antarhita — zahalený; aiśvaryaḥ — jehož neomezený majestát; īyate — je mylně považován za; guṇa-sargayā — vzájemné působení kvalit hmotné přírody.
Svrchovaný Pán, Osobnost Božství, nejvyšší vládce, který nikdy nepoklesne a nepodléhá změnám, je přítomný v různých formách života, od nehybných živých bytostí (sthāvara), jako jsou například rostliny, až po Brahmu, nejpřednější stvořenou bytost. Je i v rozmanitých hmotných výtvorech a v hmotných prvcích, celkové hmotné energii a kvalitách hmotné přírody (sattva-guṇě, rajo-guṇě a tamo-guṇě), jakož i v neprojevené hmotné přírodě a falešném egu. Přestože je jeden, je přítomný všude. Je také transcendentální Nadduší, příčinou všech příčin, přítomnou jako pozorovatel v srdci každé živé bytosti. Je popisován jako to, co je prostoupené, a jako všeprostupující Nadduše, ale ve skutečnosti Ho popsat nelze. Nemění se a není rozrůzněný a je vnímán jako svrchovaná sac-cid-ānanda (věčnost, poznání a blaženost). Jelikož je zahalený závojem z vnější energie, ateistům se zdá, že neexistuje.
Nejvyšší Pán je nejen Nadduší všech živých bytostí, ale zároveň také prostupuje celým stvořením. Existuje za všech okolností a ve všech dobách. Sídlí v srdci Pána Brahmy i v srdcích prasat, psů, stromů, rostlin a tak dále. Je všude — nejen v srdci živé bytosti, ale i v hmotných věcech; dokonce i v atomech, protonech a elektronech, které zkoumají vědci studující hmotu.
Pán je přítomný ve třech aspektech: jako Brahman, Paramātmā a Bhagavān. Jelikož je všudypřítomný, je o Něm řečeno, že je sarvaṁ khalv idaṁ brahma. Viṣṇu přesahuje Brahman. Bhagavad-gītā dokládá, že Kṛṣṇa prostřednictvím svého aspektu zvaného Brahman prostupuje vším (mayā tatam idaṁ sarvam), ale že existence Brahmanu závisí na Kṛṣṇovi (brahmaṇo hi pratiṣṭhāham). Bez Kṛṣṇy by Brahman ani Paramātmā nemohly existovat. Bhagavān, Nejvyšší Osobnost Božství, tedy představuje konečnou realizaci Absolutní Pravdy. V podobě Paramātmy je přítomen v srdci všech bytostí, ale přesto je jeden — ať už jako individuální osoba, nebo jako všeprostupující Brahman.
Svrchovanou příčinou je Kṛṣṇa. Oddaní, kteří se Nejvyššímu Pánu odevzdali, Ho dokáží vnímat osobně a také jsou schopni vnímat Jeho přítomnost ve vesmíru a uvnitř každého atomu (aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-stham). Této realizace nedosahuje nikdo jiný než oddaní, kteří se zcela odevzdali Pánovým lotosovým nohám. V Bhagavad-gītě (7.14) to potvrzuje samotný Pán:
daivī hy eṣā guṇamayī
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te
Živá bytost, která má velké štěstí, se s oddaností odevzdá. Když poté, co prošla mnoha různými druhy života v mnoha planetárních soustavách, dospěje milostí oddaného ke skutečnému poznání Absolutní Pravdy, odevzdá se Nejvyšší Osobnosti Božství. To dokládá Bhagavad-gītā (bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate).
Prahlādovi spolužáci, kteří se narodili v rodinách Daityů, si mysleli, že poznat Absolutního je nesmírně obtížné. Máme zkušenost, že totéž říká mnoho lidí. Ve skutečnosti to ale není pravda. Absolutní, Nejvyšší Osobnost Božství, má velmi důvěrný vztah ke všem živým bytostem. Pokud chápou vaišnavskou filozofii, která vysvětluje, jakým způsobem je Pán všudypřítomný a jak všude jedná, není uctívání či poznání Nejvyššího Pána vůbec nic těžkého. Poznat Pána lze ovšem jedině ve společnosti oddaných. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu učil Rūpu Gosvāmīho, řekl:
brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja
Živá bytost podmíněná hmotou prochází mnoha druhy života a rozmanitými situacemi, ale přijde-li do styku s čistým oddaným a je-li natolik inteligentní, aby od něho přijala pokyny k oddané službě, může bez potíží poznat Nejvyšší Osobnost Božství, původ Brahmanu a Paramātmy. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti říká:
antaryāmī pratyag-ātmā
vyāptaḥ kālo hariḥ smṛtaḥ
prakṛtyā tamasāvṛtatvāt
harer aiśvaryaṁ na jñāyate
Pán je antaryāmī v srdci každé individuální duše pokryté tělem a lze Ho tam vidět. Je skutečně všude, vždy a za všech okolností, ale jelikož Ho halí závoj z hmotné energie, obyčejnému člověku se zdá, že žádný Bůh neexistuje.