No edit permissions for Čeština

SLOKA 11

śrī-hiraṇyakaśipur uvāca
vyaktaṁ tvaṁ martu-kāmo ’si
yo ’timātraṁ vikatthase
mumūrṣūṇāṁ hi mandātman
nanu syur viklavā giraḥ

śrī-hiraṇyakaśipuḥ uvāca—požehnaný Hiraṇyakaśipu pravil; vyaktam — zjevně; tvam—ty; martu-kāmaḥ—toužící zemřít; asi—jsi; yaḥ—ten, kdo; atimātram—bez omezení; vikatthase—chvástáš se (jako bys přemohl své smysly, zatímco tvůj otec to nedokázal); mumūrṣūṇām—těch, které čeká bezodkladná smrt; hi—zajisté; manda-ātman—ty neinteligentní darebáku; nanu—jistě; syuḥ—stávají se; viklavāḥ—zmatená; giraḥ—slova.

Hiraṇyakaśipu odpověděl: Ty darebáku, snažíš se snižovat mou důležitost, jako bys ovládal smysly lépe než já. Jsi nějak moc chytrý. Je mi tedy jasné, že chceš zemřít mou rukou, neboť takové nesmyslné řeči vedou ti, jejichž smrt se blíží.

V Hitopadeśe je řečeno: upadeśo hi mūrkhāṇāṁ prakopāya na śāntaye — když hlupák dostává dobré rady, místo aby jich využil, začne se vztekat. Hiraṇyakaśipu nepřijal Prahlādovy autorizované pokyny za pravdivé; naopak se na svého vznešeného syna, který byl čistým oddaným, rozhněval. K takovým potížím dochází vždy, když oddaný káže o vědomí Kṛṣṇy lidem, jako byl Hiraṇyakaśipu, které zajímají především peníze a ženy. (Slovo hiraṇya znamená “zlato” a kaśipu je “měkké lože”.) Navíc otec, zvláště je-li démon, nemá rád, když ho poučuje vlastní syn. Prahlādovo vaišnavské kázání démonskému otci mělo nepřímý účinek, neboť Hiraṇyakaśipu svou bezmeznou záští vůči Kṛṣṇovi a Jeho oddanému vyzýval Nṛsiṁhadeva, aby ho rychle zabil. Přivolával svou smrt z rukou samotného Pána. I když to byl démon, je mu v tomto verši dán titul śrī. Proč? Odpovědí je, že měl to štěstí mít za syna tak vznešeného oddaného, jako byl Prahlāda Mahārāja. Díky němu mohl i jako démon dosáhnout osvobození a vrátit se domů, zpátky k Bohu.

« Previous Next »