No edit permissions for Čeština

KAPITOLA OSMÁ

Pán Nṛsiṁhadeva zabíjí krále démonů

V této kapitole se dozvídáme, že Hiraṇyakaśipu byl připraven zabít vlastního syna, Prahlāda Mahārāje, ale Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se před démonem zjevil jako Śrī Nṛkeśarī, napůl lev a napůl člověk, a připravil ho o život.

Všichni synové démonů následovali pokyny, které jim dal Prahlāda Mahārāja, a tak vyvinuli pouto k Pánu Viṣṇuovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Když to začalo být očividné, jejich učitelé Ṣaṇḍa a Amarka dostali velký strach, že chlapci budou stále více oddáni Pánu. Bezmocně se obrátili na Hiraṇyakaśipua a podrobně mu popsali důsledky Prahlādova kázání. Jakmile to Hiraṇyakaśipu slyšel, rozhodl se, že svého syna zabije. Byl tak rozhněvaný, že Prahlāda mu padl k nohám a pronesl mnoho uklidňujících slov, ale démonského otce se mu přesto nepodařilo upokojit. Hiraṇyakaśipu se jako typický démon začal vyvyšovat nad Nejvyšší Osobnost Božství, ale Prahlāda Mahārāja mu odporoval; řekl, že Hiraṇyakaśipu není Bůh, a začal oslavovat Nejvyššího Pána. Prohlásil, že Pán je všudypřítomný, ovládá vše a nikdo Ho nepředčí ani se Mu nevyrovná. Požádal proto svého otce, aby se všemocnému Nejvyššímu Pánu podrobil.

Čím více Prahlāda Mahārāja oslavoval Nejvyšší Osobnost Božství, tím více byl démon rozhněvaný a pobouřený. Hiraṇyakaśipu se zeptal svého syna-vaiṣṇavy, zda je jeho Bůh ve sloupech paláce, a Prahlāda Mahārāja okamžitě přisvědčil, že Pán je všude, tedy i v každém sloupu. Když Hiraṇyakaśipu slyšel od svého malého syna tuto filozofii, vysmál se jeho slovům jako nerozumné dětské řeči a mocně udeřil do sloupu pěstí.

V tom okamžiku zazněl burácivý zvuk. Král démonů nejprve viděl pouze sloup, ale na důkaz pravdivosti Prahlādových slov ze z něho vynořil Pán ve své úžasné inkarnaci zvané Narasiṁha, napůl lev a napůl člověk. Hiraṇyakaśipu si okamžitě uvědomil, že neobyčejná, úžasná inkarnace Pána mu jistě přinese smrt, a připravil se k boji. Pán pro zábavu nějakou dobu s démonem bojoval a večer, na rozhraní dne a noci, ho chytil, hodil si ho na klín a zabil ho tak, že mu rozerval břicho svými drápy. Zabil nejen Hiraṇyakaśipua, krále démonů, ale i mnoho jeho stoupenců. Když nebylo již s kým bojovat, Pán s hněvivým řevem usedl na Hiraṇyakaśipuův trůn.

Celý vesmír tak byl zbaven Hiraṇyakaśipuovy vlády a všichni jásali, plni transcendentální blaženosti. Před Pána poté předstoupili všichni polobozi v čele s Brahmou, včetně velkých světců, Pitů, Siddhů, Vidyādharů, Nāgů, Manuů, Prajāpatiů, Gandharvů, Cāraṇů, Yakṣů, Kimpuruṣů, Vaitāliků, Kinnarů a také mnoha dalších bytostí s lidskou podobou. Všichni stáli poblíž Nejvyšší Osobnosti Božství a začali Pánu, který seděl na trůnu a vydával oslnivou záři, přednášet své modlitby.

SLOKA 1: Nārada Muni pokračoval: Všichni synové démonů si uvědomili hodnotu Prahlādova transcendentálního učení, vzali ho velmi vážně a zavrhli materialistické pokyny svých učitelů Ṣaṇḍy a Amarky.

SLOKA 2: Když Śukrācāryovi synové Ṣaṇḍa a Amarka viděli, že všichni studenti, synové démonů, díky styku s Prahlādem Mahārājem rozvíjejí vědomí Kṛṣṇy, dostali strach. Přišli za králem démonů a podrobně mu popsali vzniklou situaci.

SLOKA 3-4: Když Hiraṇyakaśipu pochopil, co se stalo, rozhněval se natolik, že se celé jeho tělo začalo třást. Rozhodl se, že svého syna zabije. Byl od přírody velmi krutý a nyní, když se cítil uražen, začal syčet jako had, na kterého někdo šlápl. Jeho syn Prahlāda byl klidný, mírný a vlídný, ovládal své smysly a stál před ním se sepjatýma rukama. Vzhledem ke svému věku a chování neměl být trestán, ale Hiraṇyakaśipu, který na něho úkosem upřeně hleděl, ho přesto začal plísnit hrubými slovy.

SLOKA 5: Hiraṇyakaśipu řekl: Ty drzé hloupé dítě! Rozvracíš rodinu a jsi nejnižší z lidí. Nejsi nic jiného než zatvrzelý hlupák, jelikož se vzpíráš mé autoritě. Dnes tě pošlu do sídla Yamarāje!

SLOKA 6: Prahlāde, ty ničemný synu! Víš, že když se zlobím, všechny planety tří světů se třesou i s jejich vládci. Od koho pochází síla, díky které může být darebák jako ty tak opovážlivý, že se zdá, jako bys neměl strach, a stavíš se proti mé autoritě?

SLOKA 7: Prahlāda Mahārāja řekl: Můj milý králi, zdroj mé síly, na který se ptáš, je i zdrojem tvé síly. Veškerá síla má ve skutečnosti jeden původní zdroj. Ten je nejen tvou nebo mou silou, ale jedinou silou všech. Nikdo nemůže získat žádnou sílu bez Něho. Všechny bytosti, pohyblivé či nehybné, výše či níže postavené — dokonce i Pána Brahmu — ovládá síla Nejvyšší Osobnosti Božství.

SLOKA 8: Nejvyšší Osobnost Božství, Pán, který je svrchovaný vládce a čas, je silou smyslů, mysli a těla a také vlastní životaschopností smyslů. Jeho vliv je neomezený. Je nejvyšší živou bytostí a vládne třem kvalitám hmotné přírody. Vlastní silou tvoří, udržuje a také ničí tento vesmírný projev.

SLOKA 9: Prahlāda Mahārāja pokračoval: Můj milý otče, vzdej se prosím démonské mentality. Nerozlišuj v srdci na nepřátele a přátele; přijímej v mysli všechny rovnocenně. V tomto světě neexistuje žádný nepřítel kromě neovládnuté a svedené mysli. Když vidíme všechny stejně, dostáváme se na úroveň dokonalého uctívání Pána.

SLOKA 10: V minulosti žilo mnoho hlupáků, jako jsi ty, kteří neporazili šest nepřátel, jež kradou bohatství těla. Tito hlupáci byli plní pýchy a mysleli si: “Porazil jsem všechny nepřátele na všech deseti světových stranách.” Zvítězí-li však někdo nad šesti nepřáteli a vnímá všechny živé bytosti rovnocenně, žádní nepřátelé pak pro něho neexistují. Nepřátelé jsou pouze výplodem představivosti toho, kdo je pod vlivem nevědomosti.

SLOKA 11: Hiraṇyakaśipu odpověděl: Ty darebáku, snažíš se snižovat mou důležitost, jako bys ovládal smysly lépe než já. Jsi nějak moc chytrý. Je mi tedy jasné, že chceš zemřít mou rukou, neboť takové nesmyslné řeči vedou ti, jejichž smrt se blíží.

SLOKA 12: Ó ty nešťastníku Prahlāde, stále jsi mluvil o nějaké svrchované bytosti, jiné než jsem já, která je nade vším, vládne každému a je všudypřítomná. Ale kde je? Jestliže je všude, proč není přede mnou v tomto sloupu?

SLOKA 13: Mluvíš jen nesmysly, a proto ti nyní oddělím hlavu od těla. Teď mi ukaž, jak tě tvůj Bůh, kterého tolik uctíváš, přijde ochránit. Chci to vidět.

SLOKA 14: Hiraṇyakaśipu, který měl nesmírnou sílu, byl posedlý hněvem a napadal svého syna Prahlāda, vznešeného oddaného, hrubými slovy. Neustále ho proklínaje tasil meč, vstal z královského trůnu a rozzuřeně udeřil do sloupu pěstí.

SLOKA 15: Můj milý Yudhiṣṭhire, tehdy se ze sloupu ozval strašlivý zvuk — zdálo se, že jeho silou puká obal vesmíru. Dospěl i k sídlům polobohů, jako je Pán Brahmā, kteří si mysleli: “Naše planety postihuje zkáza!”

SLOKA 16: Když Hiraṇyakaśipu, toužící zabít vlastního syna, předváděl svou neobyčejnou sílu, uslyšel tento úžasný, burácivý, dosud nikdy neslyšený zvuk. Když ho slyšeli ostatní vůdci démonů, začali se bát. Nikdo z nich nedokázal najít zdroj tohoto zvuku ve shromáždění.

SLOKA 17: Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, chtěl dokázat, že tvrzení Jeho služebníka Prahlāda Mahārāje (že Nejvyšší Pán je všude, dokonce i ve sloupu sněmovny) bylo pravdivé, a proto projevil podobu, kterou dosud nikdo nikdy nespatřil — nebyl to ani člověk, ani lev. V této úžasné podobě se zjevil v sále.

SLOKA 18: Zatímco se Hiraṇyakaśipu rozhlížel na všechny strany, aby nalezl původ onoho zvuku, ze sloupu vystoupil Pán v této úžasné podobě, o které se nedalo říci, zda je to člověk či lev. Ohromený Hiraṇyakaśipu přemýšlel: “Co je to za bytost, napůl člověk a napůl lev?”

SLOKA 19-22:
Hiraṇyakaśipu pozoroval Pána, který před ním stál ve své podobě Nṛsiṁhadeva, a snažil se zjistit, kdo to vlastně je. Pánova podoba byla nesmírně hrozivá — v Jeho očích, připomínajících tekoucí zlato, se zračil hněv; hříva zvětšující velikost Jeho hrůzostrašné tváře zářila; měl děsivé zuby a Jeho jazyk, pohybující se ze strany na stranu jako meč při souboji, byl ostrý jako břitva. Měl vztyčené, nehybné uši a Jeho nozdry a doširoka rozevřená tlama vypadaly jako horské jeskyně. Čelisti se děsivě rozevíraly a celé Jeho tělo se dotýkalo nebe. Měl krátký a silný krk, širokou hruď, útlý pas a chlupy na těle bílé jako měsíční paprsky. Jeho paže připomínaly šiky vojáků a rozpínaly se na všechny strany, když svou lasturou, diskem, kyjem, lotosem a dalšími osobními zbraněmi zabíjel démony, darebáky a ateisty.
 

SLOKA 23: Hiraṇyakaśipu si pro sebe mumlal: “Pán Viṣṇu, který vládne velkou mystickou silou, přichystal tento plán, aby mě zabil, ale k čemu je takový pokus dobrý? Kdo se mnou může bojovat?” S těmito myšlenkami pozdvihl svůj kyj a zaútočil na Pána jako slon.

SLOKA 24: Když Hiraṇyakaśipu napadl Pána, který neobyčejně zářil, přestal být vidět, stejně jako když nepatrný hmyz vlétne do ohně a zmizí z očí. To není nic zvláštního, neboť Pán neustále setrvává na úrovni čistého dobra. Dříve, během tvoření, vstoupil do temného vesmíru a celý ho osvětlil svou duchovní září.

SLOKA 25: Velký démon Hiraṇyakaśipu, který byl nesmírně rozhněvaný, pak rychle napadl Pána Nṛsiṁhadeva a začal Ho bít kyjem. Pán však démona i s jeho kyjem chytil, jako když Garuḍa chytí velkého hada.

SLOKA 26: Ó Yudhiṣṭhire, vznešený synu Bharaty! Když dal Pán Nṛsiṁhadeva Hiraṇyakaśipuovi příležitost vyklouznout Mu z rukou, stejně jako si Garuḍa někdy hraje s hadem a pustí ho ze zobáku, polobozi, kteří přišli o svá sídla a ve strachu z démona se skrývali za mraky, to nepovažovali za příliš dobré znamení. Byli tím vyvedeni z klidu.

SLOKA 27: Když byl Hiraṇyakaśipu vysvobozen z Nṛsiṁhadevových rukou, mylně se domníval, že se Pán bojí jeho síly. Proto poté, co si na chvíli odpočinul od boje, vzal svůj meč a štít a znovu na Něho velkou silou zaútočil.

SLOKA 28: Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, jenž je nesmírně silný a mocný, se hlasitě, pronikavě smál. Chytil Hiraṇyakaśipua, který se chránil mečem a štítem, žádné místo nenechával nekryté a rychlostí sokola se pohyboval chvílemi po nebi a chvílemi po zemi. Bál se Nṛsiṁhadevova smíchu, a tak měl zavřené oči.

SLOKA 29: Pán Nṛsiṁhadeva chytil Hiraṇyakaśipua, jehož nemohl zranit ani blesk krále Indry, jako když had chytí myš nebo Garuḍa uchvátí prudce jedovatého hada. Démon, vyděšený tím, že byl chycen, házel svými údy na všechny strany. Pán si ho položil na klín, podepřel ho svými stehny a ve vchodu do sněmovny ho svými drápy hravě roztrhal na kusy.

SLOKA 30: Tvář a hříva Pána Nṛsiṁhadeva byly potřísněné kapkami krve a do Jeho strašných očí plných hněvu nebylo možné pohlédnout. Nejvyšší Osobnost Božství, Nṛsiṁhadeva, si jazykem olizoval koutek úst a zdobila Ho girlanda ze střev vyrvaných z Hiraṇyakaśipuova břicha. Připomínal tak lva, který právě zabil slona.

SLOKA 31: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který měl obrovské množství paží, nejprve vyrval Hiraṇyakaśipuovo srdce a poté odhodil démona stranou a obrátil se proti tisícům jeho vojáků. Tito věrní následovníci Hiraṇyakaśipua tasili zbraně, aby s Ním bojovali, ale On je všechny zabil pouhými špičkami svých drápů.

SLOKA 32: Hříva Pána Nṛsiṁhadeva rozvířila oblaka a rozehnala je do všech stran. Pánovy planoucí oči zbavily svítící nebeská tělesa záře a Jeho dech rozbouřil moře a oceány. Všichni sloni na světě začali strachem z Jeho řevu sténat.

SLOKA 33: Nṛsiṁhadevova hříva vymrštila letadla do meziplanetárního prostoru a vyšších planetárních soustav. Zdálo se, že Země se pod tlakem Pánových lotosových nohou vychyluje ze svého postavení, a Jeho nesnesitelná síla způsobila, že se zvedaly všechny kopce a hory. Záře Pánova těla potlačila přirozený jas nebe a všech světových stran.

SLOKA 34: Pán Nṛsiṁhadeva, v plném lesku a s hrůzostrašným vzezřením, byl nesmírně rozhněvaný, a když nenašel soupeře, který by se postavil Jeho moci a vznešenosti, usedl ve sněmovně na honosný královský trůn. Ze strachu a pocitu podřízenosti nikdo nedokázal přistoupit, aby Mu osobně sloužil.

SLOKA 35: Hiraṇyakaśipu byl jako horečnatý zánět mozkových blan v hlavě tří světů. Proto když manželky polobohů na nebeských planetách uviděly, že tento velký démon byl zabit rukou Nejvyšší Osobnosti Božství, tváře jim rozkvetly velkou radostí. Znovu a znovu Pána Nṛsiṁhadeva zasypávaly z nebes deštěm květů.

SLOKA 36: Nebe tehdy zaplnila letadla polobohů toužících vidět činy Nejvyššího Pána, Nārāyaṇa. Polobozi rozezněli bubny a kotle, andělské ženy, které to slyšely, začaly tancovat a nejpřednější z Gandharvů krásně zpívali.

SLOKA 37-39: Můj milý králi Yudhiṣṭhire, nato se polobozi přiblížili k Pánu. Vedli je Pán Brahmā, král Indra a Pán Śiva a doprovázeli je velcí světci a obyvatelé Pitṛloky, Siddhaloky, Vidyādhara-loky a planety hadů. Přišli Manuové a rovněž vůdčí osobnosti různých jiných planet, andělské tanečnice a také Gandharvové, Cāraṇové, Yakṣové, obyvatelé Kinnaraloky, Vetālové, obyvatelé Kimpuruṣa-loky a důvěrní služebníci Viṣṇua, jako například Sunanda a Kumuda. Ti všichni přistoupili k Pánu, jenž pronikavě zářil, a jednotlivě Mu skládali poklony a přednášeli modlitby s rukama sepjatýma u svých hlav.

SLOKA 40: Pán Brahmā se modlil: Můj Pane, jsi neomezený a vlastníš nekonečné energie. Nikdo není schopen odhadnout Tvou moc a úžasný vliv, neboť Tvé činy nejsou nikdy znečištěné hmotnou energií. Prostřednictvím hmotných kvalit hravě tvoříš, udržuješ a opět ničíš celý vesmír, a přesto sám zůstáváš stále stejný; Tvé osobnosti nikdy neubývá. Proto Ti skládám uctivé poklony.

SLOKA 41: Pán Śiva řekl: Konec věku je doba pro Tvou zlobu. Ó můj Pane, jenž jsi přirozeně nakloněn svému oddanému, když je nyní tento nicotný démon Hiraṇyakaśipu zabit, poskytni prosím ochranu jeho synu Prahlādu Mahārājovi, který stojí poblíž a je Tvým zcela odevzdaným oddaným.

SLOKA 42: Král Indra řekl: Ó Nejvyšší Pane, jsi náš vysvoboditel a ochránce. Získal jsi od démona zpět naše obětní podíly, které ve skutečnosti patří Tobě. Démonský král Hiraṇyakaśipu naháněl všem velkou hrůzu, a tak se zmocnil našich srdcí, jež jsou Tvým trvalým sídlem. Tvá přítomnost nyní rozptýlila temnotu, kterou byla naše srdce prostoupená. Ó Pane, pro ty, kdo se neustále věnují službě Tobě, jež je vznešenější než osvobození, je veškeré hmotné bohatství bezvýznamné. Tito oddaní nestojí ani o osvobození, natož pak o výhody, které přinášejí kāma, artha a dharma.

SLOKA 43: Všichni přítomní světci přednesli následující modlitby: Ó Pane, svrchovaný zaopatřovateli těch, kteří přijali útočiště u Tvých lotosových nohou! Ó původní Osobnosti Božství, proces askeze, do něhož jsi nás dříve zasvětil, je Tvou osobní duchovní silou. Právě prostřednictvím askeze tvoříš hmotný svět, který v Tobě leží skrytý. Tento démon askezi téměř vymýtil, ale Ty jsi svým nynějším zjevením v podobě Nṛsiṁhadeva, jež nám poskytuje ochranu, a zabitím Hiraṇyakaśipua platnost tohoto procesu znovu potvrdil.

SLOKA 44: Obyvatelé Pitṛloky se modlili: S úctou se klaníme Pánu Nṛsiṁhadevovi, udržovateli náboženských zásad vesmíru. Zabil Hiraṇyakaśipua—démona, který používal násilí, aby si užíval všech obětin z obřadů śrāddha, konaných našimi syny a vnuky k výročí naší smrti, a který pil vodu se sezamovými semínky obětovanou na svatých poutních místech. Ó Pane, zabitím tohoto démona jsi všechno toto ukradené vlastnictví získal zpět z jeho břicha, které jsi rozerval svými drápy. Chceme Ti proto složit uctivé poklony.

SLOKA 45: Obyvatelé Siddhaloky se modlili: Ó Pane Nṛsiṁhadeve, díky tomu, že pocházíme ze Siddhaloky, přirozeně oplýváme dokonalostí ve všech osmi druzích mystické síly. Hiraṇyakaśipu však byl tak zlotřilý, že nám prostřednictvím své moci a askeze naše schopnosti odebral. V důsledku toho začal být nesmírně pyšný na svou mystickou moc. Jelikož jsi nyní tohoto darebáka zabil svými drápy, skládáme Ti uctivé poklony.

SLOKA 46: Obyvatelé Vidyādhara-loky se modlili: Pošetilý Hiraṇyakaśipu nám z pýchy na svou mimořádnou sílu a schopnost porážet druhé zakázal používat naše umění objevovat se a mizet různými způsoby podle různých druhů meditace. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, teď tohoto démona zabil jako zvíře. Této svrchované podobě Pána Nṛsiṁhadeva, který projevuje své zábavy, věčně skládáme uctivé poklony.

SLOKA 47: Obyvatelé Nāgaloky pravili: Tento Hiraṇyakaśipu, největší hříšník, vzal z našich kápí všechny drahokamy a unesl všechny naše krásné manželky. Nyní, když jsi svými drápy rozerval jeho hruď, přinášíš našim ženám nesmírnou radost. S úctou se Ti tedy společně klaníme.

SLOKA 48: Všichni Manuové přednesli následující modlitby: Ó Pane, my Manuové jako vykonavatelé Tvých příkazů dáváme lidstvu zákony, ale kvůli dočasné nadvládě démona Hiraṇyakaśipua byly naše zákony pro zachovávání varṇāśrama-dharmy zničeny. Ó Pane, když jsi teď tohoto velkého démona zabil, nastaly opět normální poměry. Prosíme nařiď nám, svým věčným služebníkům, co máme dělat nyní.

SLOKA 49: Prajāpatiové přednesli následující modlitby: Ó Nejvyšší, jenž jsi pánem dokonce i Brahmy a Śivy, stvořil jsi nás, abychom plnili Tvé příkazy, ale Hiraṇyakaśipu nám zakázal tvořit další řádné potomstvo. Nyní před námi tento démon leží mrtvý, s hrudí rozervanou Tvými drápy. Skládáme proto uctivé poklony Tobě, jehož inkarnace v této podobě čistého dobra přináší blaho celému vesmíru.

SLOKA 50: Obyvatelé Gandharvaloky se modlili: Pane, vždy Ti sloužíme jako tanečníci a zpěváci v divadelních představeních, ale Hiraṇyakaśipu si nás svou silou a udatností podrobil. Teď jsi ho přivedl do tohoto potupného stavu. Čím mohou být prospěšné činnosti takového povýšence, jako je Hiraṇyakaśipu?

SLOKA 51: Obyvatelé Cāraṇaloky prohlásili: Ó Pane, jelikož jsi zničil démona Hiraṇyakaśipua, který byl kůlem vraženým do srdcí všech čestných lidí, ulevilo se nám a navěky přijímáme útočiště u Tvých lotosových nohou, které zbavují podmíněnou duši hmotného znečištění.

SLOKA 52: Obyvatelé Yakṣaloky se modlili: Ó vládce dvaceti čtyř prvků! Jelikož vykonáváme služby, které Ti přinášejí potěšení, jsme považováni za nejlepší z Tvých služebníků, ale z nařízení Hiraṇyakaśipua, syna Diti, jsme byli přinuceni stát se nosiči královských nosítek. Ó Pane v podobě Nṛsiṁhadeva, Ty víš, jak tento démon každého sužoval; nyní jsi ho však zabil a jeho tělo se mísí s pěti hmotnými prvky.

SLOKA 53: Obyvatelé Kimpuruṣa-loky pravili: My jsme nepatrné živé bytosti a Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, svrchovaný vládce. Jak Ti tedy můžeme přednést vhodné modlitby? Když byli oddaní tímto démonem znechuceni a odsoudili ho, Ty jsi ho zabil.

SLOKA 54: Obyvatelé Vaitālika-loky prohlásili: Drahý Pane, díky tomu, že jsme na velkých shromážděních a v obětních arénách opěvovali Tvou neposkvrněnou slávu, zvykli jsme si na to, že nám všichni projevovali hlubokou úctu. Tento démon si však násilím přivlastnil naše postavení. Máme tedy velké štěstí, že jsi ho zabil — je to stejné, jako když se člověk zbaví chronické nemoci.

SLOKA 55: Kinnarové pravili: Ó svrchovaný vládce, jsme Tvoji věční služebníci, ale místo abychom sloužili Tobě, museli jsme neustále a bez odměny sloužit tomuto démonovi. Ó Pane Nṛsiṁhadeve, náš vládce, Ty jsi tohoto hříšného muže teď zabil, a proto Ti skládáme uctivé poklony. Prosíme, buď i nadále naším ochráncem a příznivcem.

SLOKA 56: Společníci Pána Viṣṇua na Vaikuṇṭě přednesli tuto modlitbu: Ó Pane, náš svrchovaný dárce útočiště, dnes Tě vidíme v úžasné podobě Pána Nṛsiṁhadeva, která přináší blaho celému světu. Víme, že Hiraṇyakaśipu nebyl nikdo jiný než Jaya, který Ti sloužil, ale následkem kletby brāhmaṇů dostal tělo démona. Chápeme, že když jsi ho nyní zabil, je to Tvoje zvláštní milost vůči němu.

« Previous Next »